Proč právě Zwickau?
Není daleko, 130 kilometrů od domova. Přála jsem si zkusit něco jiného, v Mostě jsem odmalička. Přišla dobrá nabídka od klubu, který má ambice postoupit do první bundesligy, a tak se to stalo mojí výzvou. Zase bych chtěla něco dokázat.
Budete se věnovat jen házené?
Ano, budu profesionálka, mám asi poslední možnost. Je mi 28 let, už nejsem nejmladší. Smlouvu budu mít na rok, pak uvidíme, jestli se postoupí, jestli se mi tam bude líbit. Ve Zwickau hraje Slovenka Silvie Bachratá, se mnou tam jde Mostečanda Edita Vaňková. Což je pro začátek lepší, nebudu tam sama. Další výhodou je, že ve Zwickau bude český trenér Jiří Tancoš.
Tedy bývalý reprezentant, který taky pochází z Mostu.
Naposledy trénoval v Německu muže a teď dostal taky nabídku. Zwickau chce postoupit, takže se posílilo i na postu trenéra. Věřím, že budu slavit další úspěchy.
Bude do reprezentace z druhé bundesligy stejně daleko jako z Mostu?
Pan Bašný mi říkal, co to obnáší. Že druholigové kluby v době reprezentačních srazů hrají. Na srazu nároďáku to probereme.
Jak se vám opouštějí Andělé?
Hrozně těžko! Dlouho jsem bojovala s tím, jestli jít. Vždyť jsou Andělé v pohárech a říct si, že jsem hrála Ligu mistrů, by bylo úžasné. Most je moje rodina, hráčky, vedení, fyzioterapeuti. Hrozně se mi bude stýskat. Ale třeba se ještě potkáme...
Loučíte se na vrcholu, českým titulem. Finále se Slavií jste otočili z 0:2 na 3:2. Jaké bylo?
My musely zapomenout, že ztrácíme dva zápasy. A hrát na krev. Play-off jsem zažila snad jen v Jindřichově Hradci a je mnohem náročnější než nadstavba. Do ní jsme si loni nahnaly body za celý rok, teď jsme musely na konci sezony sebrat všechny síly. Holky do toho daly hrozně moc energie a já jsem strašně ráda, že se zlato povedlo.
Na ruce jste si napsali různá motivační hesla. Fungovalo to?
Byla to zajímavá příprava na zápas, zpestření. Každá si vylosovala své heslo, pak jsme si je malovaly na ruce. Holky měly hezká slova jako energie, ale já dostala morálku.
Jaká byla sezona? Máte dvě zlata, z české ligy a domácího poháru.
Hrály jsme těžký Pohár EHF, dostaly se do osmifinále. Škoda, že moc nevyšla interliga, proto jsem ráda za obhájení českého titulu. Zvlášť když vypadla ze sestavy Míša Borovská, čeká rodinu. Finiš sezony byl náročný a my potřebovaly točit spojky. Škoda, že to nevydržela do konce sezony (úsměv). Ze začátku ročníku jsme těžce nesly, že jsme favorit, ale v posledních zápasech jsme se s tím srovnaly a dotáhly to do zlatého konce.
