Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Když koukám na Petru, nikdy nevím, kdy to zkazí, říká Navrátilová

Tenisová legenda Martina Navrátilová (vlevo) se zdraví s Petrou Kvitovou na finále Fed Cupu. | foto: Česká sportovní, Pavel Lebeda

1 2016
Melbourne (Od našeho zpravodaje) - V koutku tenisové dámské šatny na Laverově stadionu v Melbourne se Martina Navrátilová potkávala s Lucií Hradeckou a Andreou Hlaváčkovou. Klábosila s mladšími krajankami, které měly skříňky hned vedle. Povzbuzovala je na cestě do finále ženské čtyřhry na Australian Open, čehož si slečny nesmírně vážily.

„Ty české holky jsou tak prima,“ prohlásila pak v rozhovoru pro MF DNES a Radiožurnál.

Dál komentuje pro stanici Tennis Channel, sportuje, přednáší. Uvítala by nabídku na trénování jedné z hvězd. Třeba i od Petry Kvitové, jíž dlouho fandí a jejíž neúspěchy ji mrzí.

Představila jste se tu na turnaji legend a před každým zápasem jste se poctivě rozehrávala. Pořád berete tenis tak vážně?
Mě to baví. A když hrajeme před lidmi, nehodláme vypadat blbě. Tak jsme všechny zodpovědné. Snažíme se, chceme diváky bavit.

Čím to, že vaše tenisová vášeň trvá?
Víte, s moderním výpletem v raketě je to zase něco jiného. Dovolím si s balonem věci, na které bych za mých časů nemohla ani pomyslet. Třeba boční rotace. Se starou raketou by míč při daném úderu šel přímo do autu. Teď udělá krásnou zatáčku. I proto současní hráči vypadají jako géniové. Umělé struny změnily hru víc než cokoliv jiného.

Přirovnala byste ten pokrok třeba ke carvingovým lyžím?
Ano! Všichni si najednou myslí, že jsou mnohem lepší lyžaři. Přitom nepotřebujou výjimečnou techniku. Trochu postaví lyži na hranu a už zatáčí.

Ve čtyřhře držíte na kurtu krok i s výrazně mladšími soupeřkami. Zůstal vám cit v ruce?
To jo. A pomáhá mi, že míč dobře vidím. Dřív než ostatní. Pak mi stačí zpevnit předloktí, abych udržela raketu. Když trochu potrénuju, ruka a oči mě ještě nezradí.

Přitom nosíte brýle.
To kvůli astigmatismu (oční vada), který mám už asi od třiceti let.

Když byla řeč o tenisové vášni, nechybí nyní Petře Kvitové, kterou na Australian Open vyřadila už ve 2. kole málo známá Gavrilovová?
Nevím, nevím. Je čerstvě zasnoubená. U řady tenistek výkon klesá, když jsou šťastné ve vztahu. Možná pro ni tenis teď není ta nejdůležitější věc. Ale neznám úplně přesně její situaci.

Co říkáte na její rozchod s trenérem Davidem Kotyzou po sedmi letech?
Myslím si, že změnu potřebovala. Už tak to byla výjimka, že ti dva spolu vydrželi tak dlouho. Jeden člověk vás nemůže naučit všechno. Pak si vezmete někoho jiného a on přinese změnu, nový úhel pohledu, nové metody. Třeba vám poví v podstatě stejnou věc, ale trochu jinak. A vám to hned sepne: „Á, teďka už rozumím.“

Věříte v podnět vyvolaný změnou?
Ano. Když jsem byla s trenérem tři čtyři roky, už jsem od něj všechno slyšela minimálně jednou. Ale s Petrou jsem se tu minula. Ta zpráva mě překvapila. Od ní jsem neslyšela nic.

Vaše největší rivalka Chris Evertová na Turnaji mistryň v Singapuru říkala, že u Petry postrádá hlad po úspěchu, jaký žene třeba Rusku Šarapovovou nebo Serenu Williamsovou. Souhlasíte?
Ona Petra nikdy nebyla tak zaťatá jako Šarapka nebo Serena. To jsou výjimky. Ale jak jsem ji znala dřív, bývala v těsných zápasech víc zažraná než teď. Když se na ni koukám, tak nikdy nevím, kdy to zkazí.

To jí vyčítá spousta fanoušků i odborníků. Kde vidíte příčinu?
Ty chyby přijdou tak nějak bez důvodu. Nevím, co bych jí vytkla po technické stránce. Kromě toho, že by údery měla víc kontrolovat topspinem (horní rotací). Proti té Gavrilovové přišel hodně důležitý míč, Petra trefila tři bekhendy a pak najednou... Pětimetrový aut. Nevím, co chce dělat dál. Možná je trochu vyhořelá.

Mohou chyby pramenit z nedostatku tréninku? Z toho, že nemá základní údery dostatečně vydřené?
Ano ano ano. Nemá ty tříčtvrtinové rány, o které by se mohla opřít. Chyběly dřív třeba i Sereně. Ta dávala bomby, nebo strašně pomalé balony. Teď se spoléhá na údery hrané na 70 až 80 procent, které nezkazí a nedostane se do potíží. Udrží výměnu a pak: „Bum!“ Petra tohle postrádá, a proto ztrácí sebedůvěru. Pak se jí to vkrade do hlavy. Nikdy neví, jestli to uhraje.

Kvitová o novém kouči: Navrátilová to nebude

Nového trenéra chce najmout v únoru. Napadlo vás, že by mohla nabídnout spolupráci vám?
Na Twitteru to psalo hodně lidí. Zatím se neozvala. Nevím, jaké má plány. Jestli to bylo okamžité rozhodnutí, nebo už má připravenou variantu.

Vy jste loni koučovala Polku Agnieszku Radwaňskou, jež se i kvůli vašemu slavnému jménu ocitla pod dozorem veřejnosti, který neunesla. Myslíte, že by totéž hrozilo Kvitové?
Kdo ví? Tlak by byl větší na mě i na ni. Záleží na hráčce, jak by se s tím vyrovnala. Každý člověk je jiný.

Jak s odstupem berete zkušenost s Radwaňskou, s níž jste se rozešla po necelém půl roce?
Teď jsem ráda, protože předvádí to, na čem jsme spolu pracovaly. Když jsme spolu začaly, její hra šla dolů a lidi mi nadávali: „Ona neví, co dělá!“ Jsem ráda, že jí to pomohlo, i když se to projevilo se zpožděním.

Martina Navrátilová

Devětapadesátiletá tenisová legenda patří mezi nejlepší hráčky všech dob. Pochází z Řevnic u Prahy a v 70. letech emigrovala z komunistického Československa do USA, kde se stala sportovní celebritou.

Před časem překonala rakovinu prsu. V prosinci 2014 si vzala Julii Lemigovou, poslední miss Sovětského svazu. Společně na Floridě vychovávají dvě dcery.

Láká vás ještě trénování na plný úvazek, které zabírá většinu roku?
Jo jo jo. Ráda bych to dělala. Ale musela by to být perfektní situace pro obě. Mám hodně práce. Komentuju pro Tennis Channel a přednáším po celém světě, což mi vynáší hodně peněz. Musela bych něco pustit, ale pak by si mě mohlo dovolit jen málo hráček.

A co role konzultantky?
To je možnost. Kdysi mi takhle pomáhala Billie Jean Kingová a hodně to pro mě znamenalo. Nemusím přece stát na kurtu každý den. Není problém s účastí na turnajích, na které stejně jezdím. Můžu se nějak přizpůsobit, ale mám rodinu v Miami a nemůžu vyrážet za hráčkou někam daleko. Chci být taky doma. Máš zájem? Přijeď trénovat na Floridu. Když ne, tak nic.

Napoví volba nového kouče, jak vážně Kvitová bere zbytek kariéry?
Záleží na tom, jak se cítí psychicky a fyzicky. Jak moc ještě chce. Třeba už ji láká svatba a děti. Třeba by se pak za rok nebo za dva vrátila. Kdo ví? Záleží jen na ní. Ale doufám, že se z toho dostane. Byla by věčná škoda nevyužít takový talent. Navíc má před sebou, co se týče fyzičky, nejlepších pět let.

Na turnaji v Roland Garros jste loni nadšeně fandila Lucii Šafářové. Co říkáte na její vleklé zdravotní problémy? Trpěla revmatickou horečkou.
Hrozná, hrozná smůla! Se zraněným kolenem jdete na operaci a víte, že se po šestiměsíční rehabilitaci vrátíte. Jenže u takové nemoci netušíte, jak se vyvine. Doufám, že se z toho dostane. Ty Češky jsou tak prima holky. Já bych jim přála, i kdyby nebyly z Česka.

Věříte Karolíně Plíškové, jež vyletěla do tenisové špičky, ale zatím na grandslamech neprorazila?
Ufff. Ta má ale kanon! Její potenciál je obrovský. Má docela jemné ruce, hře rozumí. Instinktivně hraje dobře, technicky toho moc nechybí, ale takticky ano. Musí si leccos srovnat v hlavě, spousta věcí je pro ni nových.

Ještě zkoušíte učit tenis dcery své partnerky Julie?
Ani ne. Moc se do něj nezamilovaly. I když ta mladší má nového trenéra a baví ji to víc. Předtím se nudila. A ta starší má na tenis příliš volné klouby.

Tvrdíte, že se při tenise vyblbnete. Čím se ještě bavíte? Vyrazily jste o Vánocích na hory?
Ano, byly jsme v americkém Aspenu. Zima, sněhu dost. Závodila jsem v dobročinné štafetě, amatéři s profesionály dohromady. Prohráli jsme ve finále o jeden metr, představte si to!

Co hokej, neobnovila jste kariéru?
Ne. Hokej mi chybí. Ale koupila jsem si novou motorku. Do toho jsem se zakousla. I když na Floridě jsem hodně opatrná, protože tam lidi řídí strašně.

Jaký máte rychlostní rekord?
Na lyžích někdy jezdím rychleji než na motorce.

Prosím?
No, tak devadesátkou.

A na motorce?
Maximálně devadesátkou. Mám BMW 71, sedmsetpadesátku, originální rám, ostatní části jsou nové. Syn Chris Evertové má v Coloradu firmu, která s motorkami obchoduje. Tak jsem jednu před měsícem koupila na aukci, vyzvedla si ji u Chris v baráku a vezla ji domů. To bylo dobrodružství!

Jak to?
Od Chris k nám to na Floridě běžně trvá hodinku. Jenže začalo pršet. Jako naschvál. A motorka pořád chcípala, protože nebyla pořádně seřízená.

Co jste si počala?
Často jsem jela na sytič. Byla to síla. Naštěstí jsem nějak dojela. A až se teď vrátím domů, pěkně ji sešteluju. Už se těším.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze