Aby byli dva jezdci společně pozvání na pódium, kde si oba vyzvedli cenu pro nejbojovnějšího jezdce dne, to historie Tour nepamatuje.
Tentokrát se však osmičlenná porota takhle usnesla.
Report and reactions after @alafpolak & @tonymartin85's long break in #TDF2016 stage 16: https://t.co/Qt7UpiA2GC pic.twitter.com/g29FiDEW3V
Tolik jezdců pomáhalo tahat tempo pelotonu, které mělo dva uprchlíky ze stáje Etixx přivést zpět do hlavního pole, včetně celého týmu Lotto NL-Jumbo a později pracantů z Tinkoffu. Současně se za vedoucím duem vydala čtyřčlenná skupinka pronásledovatelů.
Ale dlouho vše marno.
Tony Martin si ani nepřál, aby je skupinka dojela.
Do úniku se s Julianem Alaphilippem vydali záhy po startu. O rozdílných pocitech, jaké v něm nejspíš měli, nejlépe vypovídá dvojice fotografií, kterou pořídil tiskový mluvčí jejich stáje Alessandro Tegner po etapě na hotelu.
Martin se stále usmívá.
Zato Alaphilippe schovává hlavu pod ručník. Jakoby chtěl naznačit: Co já jsem to provedl? Kam já to vlezl?
Tony smiling after an easy day at the office.Julian still asking himself why he went in a break with Tony #TDF2016 pic.twitter.com/JhNSlWA8JG
„Tony je mimořádný cyklista a velký šampion. Trpěl jsem za ním. Ale byla to i velká škola,“ říkal Francouz. První dvě hodiny absolvovali rychlostí takřka 47 km/h. Tony Martin, exmistr světa v časovce, vytrvale udával tempo.
Pro Alaphilippa, který se už v páteční časovce na Tour proslavil větrným letem proti skále, šlo o druhý únik ve dvou dnech. V neděli jej v pohoří Jura připravila o šanci na etapové prvenství mechanická závada. Teď jeho úsilí skončilo při krátkém stoupání na prémii 4. kategorie 25 kilometrů před cílem.
Po chvíli už šlapal za pelotonem s kolegy Iljo Keissem a Marcelem Kittelem.
Martina brzy potkal podobný osud. Také on byl dostižen, propadl se za hlavní pole. Dojel 12 minut za vítězným Peterem Saganem. A bylo více než příznačné, že dokončil etapu po boku Alaphilippa.
Spolu prožili den, spolu jako úplně poslední projeli i cílem.
Na 182. a 183. místě.
„Věděli jsme, že to není etapa vyloženě pro sprintery, tak jsme se pokusili o něco bláznivého,“ líčil pak Martin. „Jasně, bylo to riskantní, ale kdo neriskuje, ten nemůže vyhrát.“
Oni nevyhráli. Přesto Martin usoudil: „Někdy závod není jen o vítězství, ale o tom podat co nejlepší výkon a nechat něco za sebou. Vydali jsme ze sebe vše a užili jsme si to.“
Tedy přinejmenším on. Každopádně jak později napsal na Twitter: „Takhle si představuji perfektní závodní den. S mým přítelem a kamarádem proti celému pelotonu.“
That's how I imagine a perfect raceday.My friend and teammate @alafpolak and me against the whole peloton @TDWsport pic.twitter.com/tROF5KPLeP
Alaphilippe naopak říkal: „Chtěl jsem neděli hodit za hlavu, proto jsem do toho s Tonym šel. Ani si neumíte představit, jak tvrdé to bylo. Na tenhle den nezapomenu.“
Porota, určující nejbojovnějšího jezdce, k tomu přispěla. Porušila zaběhlý rituál a poprvé udělila cenu hned dvěma cyklistům. Dva jezdci Etixxu kráčeli společně na pódium.
„A to je vlastně i happy end našeho příběhu,“ říkal Tony Martin.
