Duši má romantickou. Stačí si přečíst slova, která loni po narození dcery napsala na své webové stránky: „Vítej, Adele, malá vílo. Vítej, Adele s maličkými prstíky. Vítej, mé pozdně letní děvčátko. Pojď a rozhlédni se po tomto světě.“
S manželem Loisem, bývalým biatlonistou, vyrážela Marie Dorinová-Habertová v létě k norským fjordům či do skal Atlasu. Přírodu miluje. Proto také z Lyonu, odkud pochází, brzy přesídlila do hor. „Město pro mě bylo příliš hlučné, páchnoucí, děsivé,“ vysvětluje.
Ráda brouzdá lesem, vdechuje jeho vůni, pozoruje měnící se barvy. Ráda jezdí na koni. Ráda relaxuje s ovocem a knížkou.
Ráda se také učí.
Vlastní univerzitní diplom z oboru biologie, ekologie a životní prostředí. „Tím se jednou chci zabývat. Jen doufám, že člověk nezničí Zemi příliš brzy. Protože se mi vůbec nelíbí, jak s ní zachází.“
Na klavír, stojící doma v obýváku, zahraje Debussyho Měsíční sonátu či Chopinova díla. Přátelé tvrdí, že kdyby se nestala sportovkyní, byla by vynikající pianistkou. Lásku k hudbě (i k malování) mají s Gabrielou Soukalovou společnou.
Trenére, já jsem těhotná
„Vlastně jsem ani nechtěla dělat biatlon. A už vůbec mě nenapadlo, že by mě jednou živil,“ přiznává.
Jezdila na sjezdovkách, potom na běžkách. Ale když jí bylo patnáct, zjevil se v jejich klubu biatlonový hledač talentů Thierry Duserre - a přinesl s sebou malorážku.
„Měla bys chuť?“ optal se.
Přikývla. Kvůli biatlonu odešla na sportovní školu ve Villard de Lens.
Nový sport ji brzy pohltil.
Současný osobní kouč Jean Paul Giachino ji charakterizuje: „Je to hodně inteligentní, otevřená a šarmantní žena. Dobře se mi trénuje.“ Úsměv Dorinové je teplý a hřejivý. Přesto sama o sobě vykládá: „Jsem věčná kverulantka. Ať žijí rebelové. Ještě že Paul je kliďas.“
Se zprávou, že očekává potomka, nejen kouče řádně zaskočila. To bylo tak. V prosinci 2013 se zranila. Proto namísto Světového poháru v Hochfilzenu zůstala doma s manželem. „A nějak se to přihodilo.“ Devět měsíců poté se narodila Adele.
Když Gabi nedoženu, přežiju to
Už těhotná závodila na hrách v Soči, ale neskončila lépe než čtrnáctá. Do čtvrtého měsíce těhotenství pod dohledem lékařů tvrdě trénovala, zatímco Lois se doma měnil v malíře, tapetáře a tvůrce dětského pokoje.
Čtyři měsíce po porodu se opět vracela do Světového poháru. „Ačkoliv pro mé tělo to bylo docela trauma.“
Do té doby nedosáhla Dorinová-Habertová v kariéře v poháru na jediné individuální vítězství. Jenže rázem bylo vše jinak. Odvážela si dva světové tituly z Kontiolahti 2015. A letos ohromila na Holmenkollenu bilancí 6 závodů, 6 medailí, z toho 3 zlaté!
Neplánovala dítě tak brzy. „Nesnila jsem o poslání matky jako jiné dívky, nepřipravovala jsem se na něj. Teprve se učím matkou být.“ Její Lois nicméně tvrdí: „Od chvíle, co je na světě Adele, je Marie mnohem větší profesionálka.“
PŘEDE VŠEMI. Takovou roli už v této sezoně opakovaně zažila.
Skoro celou zimu tráví dcerka s oběma rodiči. Lois je biatlonovým expertem francouzského Eurosportu, na šampionátu pracovně zpovídal i vlastní ženu. Do Osla navíc s sebou vzali ještě babičku a dědečka, s nimiž malá Adele sledovala, co to ta máma na sněhu provádí (případně její závody prospala).
Před vytrvalostním kláním se máma Marie v hotelu radši uchýlila na pokoj ke krajance Anais Bescondové. Zato jindy uprostřed noci obětavě vstávala k dceři dožadující se právě pozornosti.
„Adele má velký podíl na mých medailích,“ ujišťuje. „U ní si pročistím hlavu. U ní je najednou úspěch či neúspěch tak relativní. Také proto si tlak z výsledků tolik nepřipouštím. Víte, biatlon není opravdový život. I když mám v závodě špatný den, těším se na mé malé sluníčko. To je opravdový život.“
Na Sibiř už dceru nevzala, Adele odletěla s prarodiči do Francie.
„Cítím se víc utahaná než v Oslu, ale... jsou to poslední závody,“ říká nám Marie Dorinová-Habertová v předvečer finále. „A mám za sebou úžasné mistrovství světa, které dopadlo nad očekávání.“
Ještě v jeho půli v Oslu tvrdila, že Soukalovou v poháru nedostihne. „Být druhá je také krásné,“ pronesla tehdy.
Nyní se okolnosti změnily.
„Pokusím se Gabi dohnat,“ připouští. „Má solidní náskok a je výbornou závodnicí. Budu to mít těžké. Ale když neuspěju, přežiju to. Gabi je fajn holka. Vyrovnám se s tím.“
