"Vyjít s jednou ženskou doma je složité, s dvaceti v kabině skoro nemožné. Musíte to nastavit tak, aby co nejvíc z těch dvaceti bylo spokojených, pak je zaručený úspěch," dodává Poloz.
I proto sázíte na mentální tréninky?
Jako fanoušek Mariana Jelínka jsem jejich velkým zastáncem, jeho knížky mám přečtené. Viděl jsem taky, jak pracovala nejlepší norská trenérka všech dob Marit Brievik. Není to o psychice hráčů, ale jde o mentální přípravu před zápasem, během něj, po něm. Hráč se dá neustále zdokonalovat. Je otázka, co je výkon. Vidíme góly, přihrávky, ale musíme vidět i to, co se v kritických chvílích odehrává v hlavách.
A co by mělo?
Pokud přemýšlí nad výsledkem, je to špatně. Výsledky dělají výkony! Každá hráčka se musí přiblížit svému nejlepšímu výkonu, potom dobrý výsledek přijde. Opačně to ale pravidlem není.
Marian Jelínek, někdejší osobní kouč Jaromíra Jágra, vede hokejisty Liberce. Pozvete ho do Mostu?
Ještě jsem ho neoslovil, ale rád bych, aby i mostecké holky zažily a viděly, na jaké bázi pracuje. Párkrát byl ve Zlíně na seminářích, pak jsme to přenesli do reprezentace. Když trénoval hokejisty Plzně, dokázal udržet stabilitu výkonů. Byli druzí a třetí v základní části, a nebýt odpočtu, jednou by ji i vyhráli.
Přijmou tyhle novinky hráčky?
Pokud tomu holky věří, je to obrovský krok dopředu. Jak říká pan Jelínek, když se každá hráčka zlepší o procento, je nás tam čtrnáct, to je 14 procent. Při takovém zlepšení nemůžete prohrát.
Proč jste kývl právě Mostu?
Možností bylo víc, ale vyhráli mostečtí fanoušci, nová hala, pracovní prostředí, obrovské možnosti.
Čím vás atmosféra uchvátila?
Byl jsem v mostecké hale s reprezentací a je to tady jiné než ve většině českých družstvech. Kde jsou fanoušci, tam se hraje vpředu. Ve Veselí, Porubě, Michalovcích, Šale. Doufám, že i nám se to podaří.
Vaše smlouva je tříletá, i to hrálo pro mostecké Černé anděly?
Já rád buduji, to je pravda. Všechno má svůj čas, svůj vývoj. Můj názor na Most - je lepší jít pomalými krůčky dopředu než udělat tři rychlé dopředu a pak pět zpátky. Klub se rozvíjí, je v něm obrovský potenciál, je to ve městě sport číslo 1.
Dušan Poloz
Vedení by rádo vidělo Most v elitní čtyřce, tedy v play-off.
Já jsem trenér, který pracuje na jiné bázi. Cíle si mají vytyčit hráčky, ne kouč ani vedení. Ale věřte, že nebudou moc rozdílné. Každý máme svůj sen, ten si žijeme. Já si ho nechám pro sebe. Řeknu ho, až ho naplním.
Manažer Jung v legraci říká, že do Mostu musí přicházet krásné hráčky, aby zapadly do marketingové strategie. Co vy na to?
Já jsem na blondýnky! Samozřejmě jde o výkonnost, ale marketing klubu je jasně daný, ztotožňuji se s ním. Sport děláme pro fanoušky, holky se jim musí líbit, nejen vedení a trenérům. Vysvleč si svou hráčku, to je krásný slogan, výborná akce. Tedy mně se to nepodaří...
Vrátil jste se do Česka i kvůli Euru, kam jste postoupili?
Ano. Něco takového se osm let nepovedlo, v národním týmu je fantastická atmosféra a já o prosincové mistrovství Evropy v Holandsku nechtěl přijít. Program na podzim bude náročnější, nemohl jsem působit u mužského mančaftu v cizině. Musel jsem změnit pohlaví, tedy ne já. U ženského týmu nebude termínová kolize. Už loni jsem na dvou srazech reprezentace nebyl a teď bych neměl to svědomí chybět na šesti utkáních mužů v Norsku. Klub by to sice akceptoval, ale není to správné.
A budete muže někdy trénovat v Česku?
Na tuhle nabídku pořád čekám, strašně se těším a doufám, že se někdy dočkám.
