V Berlíně v neděli závodu jen přihlížel. Čeká, až mu ortoped Müller-Wolfahrt, slavný lékař Bayernu Mnichov, dá dobrozdání, že jeho zraněné levé koleno je zase v pořádku.
"Potom se zase vrhnu v Keni do tréninku," slibuje. Což znamená: 22 až 25 naběhaných kilometrů denně, 6krát týdně. Ročně spotřebuje asi 25 párů bot. "Také proto, že v Keni nejsou dobré cesty."
Krajan Kipsong zlepšil v Berlíně jeho světový rekord o 15 vteřin na 2:03:23. Makau však přesvědčuje, že hranice lidských možností je v maratonu stále daleko. "Je možné zaběhnout ho pod dvě hodiny. V Keni je spousta běžců, kteří to mohou dokázat. I já."
Potřebuje k tomu údajně závod podobný tomu berlínskému, kde je nejen ideální profil. "Mají tam také perfektní organizaci, hotel, zázemí i stravu." Navrch by ještě prosil vhodné počasí, což v Makauově případě znamená teplotu 10 až 15 stupňů.
Méně optimisticky naopak odpověděl na otázku, zda je ještě v budoucnu možné, aby jeden vytrvalec ovládl na olympiádě běhy na 5 000 a 10 000 metrů i maraton, jako v roce 1952 Emil Zátopek. S myšlenkou, že by se o podobný výkon pokusil, koketoval nedávno i Mo Farah.
"Nemyslím si, že něco takového je v současné době možné," tvrdí Makau. "Maraton vyžaduje hodně vytrvalostní trénink, pro pětku a desítku vám pak chybí výbušnost. Ale kdo ví, může se stát vše."
Na hrách v Riu 2016 by však (pochopitelně jen v maratonu) startovat chtěl. "Pokud se mi podaří kvalifikovat."
Do české metropole se míní vrátit na jaře, na 20. ročník Pražského mezinárodního maratonu. "Buď jako běžec, nebo jako divák."