Vytrvalci se vydají na více než 42 kilometrů dlouhou pouť u honosné budovy pařížské radnice, která byla postavena v druhé polovině 19. století. Z náměstí Châtelet se dvěma slavnými divadly téhož jména pak odbočí na pravé nábřeží Seiny a budou chvíli klusat proti proudu řeky.
Po levici se pak vydají na náměstí Bastilly, kde stávalo proslulé vězení. Právě jeho dobytím 14. července 1789 začala Velká francouzská revoluce. Dnes na místě někdejší pevnosti stojí pamětní sloup a moderní budova pařížské Opery.
Z náměstí Bastilly pokračuje trasa maratonu čtvrtí Marais a po ulici Rivoli plné obchodních domů. Atleti se znovu objeví u radnice a ihned poté minou nejslavnější pařížské muzeum Louvre.
Od něj na pátém kilometru odbočí směrem k pařížské Opeře, ovšem tentokrát k její historické budově. Trasa dále pokračuje po několika pařížských bulvárech až k náměstí Republiky, kde si často dávají dostaveníčko účastníci protestních demonstrací.
Po širokých bulvárech se pak maratonci vrátí ke staré Opeře a náměstí Vendôme, kde jsou ta nejluxusnější klenotnictví. Trasa je pak přivede na jedno z nejkrásnější náměstí světa - náměstí Svornosti.
Za revoluce na tomto místě stávala gilotina, jíž bylo popraveno přes tisíc lidí, včetně krále Ludvíka XVI. i jeho ženy Marie Antoinetty. Dnes se ve středu náměstí namísto popravčího nástroje vyjímá 23 metrů vysoký obelisk z egyptského Luxoru.
Další pouť vytrvalců povede po třídě Champs-Elysées, o níž Francouzi tvrdí, že je nejkrásnější avenue na světě. Patnáctého kilometru dosáhnout zhruba na úrovni Elysejského paláce - sídla francouzského prezidenta, které je však z této strany ukryto v zeleni.
Na Elysejských polích čeká maratonce první stoupání, jehož vrcholem bude Vítězný oblouk, který nechal postavit Napoleon.
Poté cesta maratonu klesá k okraji Buloňského lesíka. Další kopeček budou mít maratonci před sebou po cestě k paláci Chaillot neboli Trocadéru, které se vyjímá naproti Eiffelově věži.
Přesně u paty dominanty Paříže budou mít atleti za sebou polovinu trasy.
Od nejnavštěvovanější placené památky na světě se pak vydají přes Martovo pole k Invalidovně, kde je pochován Napoleon. Kroky maratonců budou poté směřovat do
Latinské čtvrti, odkud se trasa začne přes ostrůvek sv. Ludvíka stáčet na sever.
Závodníci pak opět poběží přes náměstí Bastilly k náměstí Republiky, za nímž dosáhnout 30. kilometru. Poté je čeká cesta po malebném nábřeží kanálu sv. Martina až k modernímu areálu La Villette, odkud cesta opět mírně stoupá.
Na 35. kilometru opustí maratonci vnitřní Paříž a ke stadionu Stade de France poběží
posledních sedm kilometrů ulicemi severního předměstí. Přestože je výčet pamětihodností, které budou moci obdivovat spíše televizní diváci než samotní maratonci, pořádný, všechny pařížské památky se na trasu běhu pochopitelně nevešly.
Fakt, že cesta nepovede třeba přes slavný Montmartre, ale nemusí běžce vůbec mrzet. Tato malebná čtvrt totiž leží na jediném pořádném kopci, který lze v metropoli nad Seinou najít.
