S výbornou náladou se vrátila z letošní Rallye Dakar dřevohostická stáj OffroadSport. Nejenže dokázala dostat až do cíle nováčka v dunách Adama Malysze na 38. místě, sama navíc dovezla svůj oranžový kamion Man bez jediného defektu na 40. pozici.
Že by se zrodila další česká posádka za volantem kamionu ale nehrozí, pilot Miroslav Zapletal stále myslí na zopakování své 7. příčky v automobilech z roku 2009. "Přemýšlím jen o autech," přiznává Miroslav Zapletal.
V momentě, kdy jste dorazili do cíle, od vás zaznělo: Mise splněna. Cítíte to tak?
Jednoznačně. Náš úkol byl jednak připravit auto pro Adama Malysze a bylo hodně příjemné, že kromě jedné spojky a diferenciálu vydrželo odjet téměř bez závady. Druhý úkol bylo zajištění asistence polskému týmu Caroline na trati závodním kamionem Man a to jsme také splnili maximálně. Druhé auto, které si připravovali sami, mělo technických problémů spoustu, ale pořád jsme se snažili udržovat ho ve hře. Bohužel tři etapy před koncem došly náhradní díly. Dostat Adama Malysze do cíle se ale podařilo a udělali jsme si dobré jméno.
V Polsku je Malysz velká osobnost, jaký na vás udělal dojem?
Jen ten pozitivní. Je to sportovec světového významu, ale je skromný, komunikativní, a protože pochází z pomezí Polska, Česka a Slovenska, tak rozumí i česky, takže je hodně příjemné s ním spolupracovat. Na to, jaká je hvězda, je úplně normální člověk, se kterým je příjemné být v jedné místnosti.
Očima českých soupeřů na DakaruMarek Spáčil, Czech Dakar Team Jaroslav Valtr, KM Racing |
A co jeho řidičské schopnosti?
Za rok, který strávil tréninkem s různými typy aut, udělal dost pro to, aby Dakar zvládl. Bylo vidět, že jednotlivé etapy byl schopen s technikou, která určitě nepatřila k těm špičkovým, zajíždět parádní časy. V akci jsem ho viděl po opravě spojky, kdy se rozjížděl do problematického úseku, v němž zapadla spousta aut a vzal to jak na skokanském můstku. Bylo vidět, že nemá problém s vysokou rychlostí. Jeho kariéra v dálkových soutěžích může být velmi zajímavá.
V letošním ročníku bylo polských posádek poměrně hodně. Vzrůstá u našich severních sousedů zájem o Dakar?
Řekl bych, že Polsko zaznamenává ze středoevropských států jednoznačně největší nárůst zájmu o cross country. Nevládnou sice nejšpičkovější technikou, ale hodně pracují. I tým Caroline to vzal rozumně, pro Adama zajistil techniku, která měla předpoklady dojet, ale neutráceli nesmyslné peníze.
V kamionu jste jel Dakar poprvé, jaká to byla zkušenost?
Měl jsem výhodu, že už jsem si to vyzkoušel jednou na Trans-oriental Rally v Rusku, takže jsem věděl, do čeho jdu, a vylepšil jsem si auto. Pořídili jsme si nové disky, se kterými jsme mohli upouštět vzduch na úplné minimum, abychom byli schopni jezdit lépe v dunách. Pro pohodu posádky jsme vybavili kabinu klimatizací, vyměnili jsme lepší tlumiče a zvýšili trochu výkon. Po úpravách byl náš úkol snazší, protože jsme mohli dojet včas tam, kde nás potřebovali.
Také se vám vyhnuly technické problémy. Celou rallye jste prý odjeli na jedné sadě pneumatik.
To, že jsme neměli defekt a odjeli jsme to na jedněch pneumatikách je spíš náhoda. Šetřil jsem brzdy, snažil se auto netknuté dovézt do cíle a ono se nám odměnilo tím, že pořád jelo. Jediná závada byl zaseknutý zámek na dveřích spolujezdce, takže dva dny museli kluci chodit přes řidičovy. Pomohl nám až kamarád, který má asi vlohy vyháčkovat auto. Jinak "Maník" šlapal jako hodinky.
Nepřekvapily vás ani velké duny?
Největším zážitkem byl sjezd do kaňonu, který byl v itineráři označen čtyřmi vykřičníky. Nic podobného jsem ještě neviděl, nesjel bych to ani na lyžích, natož s dvanáctitunovou věcí. Navíc umocněné tím, že to byla soutěska a proti sobě jsme měli skálu. Byl to silně emocionální zážitek, nakonec jsme to sjeli a celá posádka jsme si radostí zakřičeli.
Takže byl čas si závod i trochu užít bez tlaku na výsledek?
Cítili jsme obrovskou zodpovědnost, abychom splnili, co jsme slíbili. Museli jsme potlačit nutkání přihřát si polívčičku a sledovali jsme jen linii pomoci. Ale i to nám poskytlo obrovské uspokojení ze závodu, protože jsme objeli celý Dakar a byli jsme hodnoceni na čtyřicátém místě. Někdo se snaží jen dojet a nepodaří se mu to. Jinak výsledky kamionů pro nás neměly zásadní význam, po etapě jsme nakoukli vždy nejdřív na výsledky aut, jak si vede konkurence.
Co jste tedy říkal na tažení vozů Mini?
Dalo se čekat, že bývalý tým BMW, který startuje od roku 2002, nasadí údernou sílu s devítinásobným vítězem Peterhanselem a bude mít eminentní zájem o titul. Nakonec se jim to podařilo, ale věřil jsem, že minulý vítěz Násir Al-Attíja s Hummerem od Robyho Gordona může uspět a moc jsem mu držel palce. Je to specifické auto, ale má potenciál vyhrát. Problém je, že Mini je stavěné podle evropské homologace FIA a Robyho Hummer podle americké, což je nesouměřitelné.
Jsou to i poznatky pro vás a speciál, který si stavíte také na Hummeru?
Pro mě je hlavní zájem účastnit se klasických závodů pod FIA a auto musím stavět v rámci jejich regulí. Upravit auto jen na Dakar, tak by mohl člověk pár věcí, na které FIA dbá, vypustit.
Takže příští ročník budete na startu opět za volantem auta?
Přemýšlím jen o autech, ale jestli na Dakar pojedeme, bude záležet na ekonomické situaci a jak se nám podaří sehnat partnery. Na tom už jsme začali pracovat s polským týmem, chtěli bychom navázat spolupráci, protože pro nás jako OffroadSport je důležité, abychom získali partnera, se kterým bychom se zúčastnili, protože je to koncipované tak, že jsme schopni zajistit asistenci a servis pro více posádek a dělat to jen pro mě, by bylo neekonomické. Proto potřebujeme partnera, který by nám pomohl s náklady.