Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Madonna mia! Já vedu na Tour. Co jsem to provedl? děsil se Carrea

Andrea Carrea (vpravo), italský domestik ve službách Fausta Coppiho (vlevo). | foto: MF DNES

30 2010
Fotografové měli hody. Andrea Carrea, muž ve žlutém trikotu, čistil boty svému kapitánovi! Den poté, co se na Tour 1952 stal v historii závodu jediným cyklistou, který plakal strachy, když získal dres lídra.

Carrea byl gregario. Nebo, chcete-li domestik, nosič vody, zaměstnanec slavného Fausta Coppiho. "Byl gregariem par excellence, ztělesňujícím osobní nezištnost. Sebeobětování dotáhl k dokonalosti," psal reportér Jean-Luc Gatellier.

V 9. etapě do Lausanne jej Coppi vyslal, ať kontroluje únik skupiny outsiderů. Jenže ta proťala cíl s náskokem 9 minut. A Carrea získal žlutý dres!

Netušil to. Chtěl odjet do hotelu, když ho zadrželi policisté. "Co jsem udělal?" lekl se. "Jste novým lídrem. Musíte na ceremoniál, pro žlutý trikot."

Muž se cyranovským nosem, který přežil hrůzy koncentráku, se vyděsil a pak rozplakal. "Jako by mu nebe spadlo na hlavu," líčil historik Jean-Paul Olivier.

Příběhy Tour de France

Seriál MF DNES k nejslavnějšímu cyklistickému závodu světa – sedm příběhů, sedm podivuhodných osudů.

Dnes 5. díl: Andrea Carrea, italský domestik ve službách Fausta Coppiho.

Byla to doba zcela oddaných domestiků. Když na Tour 1947 favorit René Vietto přišel o zub, nařídil svému nosiči vody Lazaridesovi, že si musí zlomit zub také. Loajální domestik poslechl!

V Carreově mysli kmitaly nejtemnější myšlenky: Madonna mia, co jsem to provedl? Jak to Fausto přijme? Vyhodí mě? "Voják přece nemá právo zastínit kapitána," říkal. Třásl se, když přebíral trikot lídra. Uviděl Coppiho, utíkal k němu, prosil o odpuštění. "Fausto, pochop, já nechtěl ten dres. Nemám na něj právo."

Coppi se rozesmál, uklidňoval ho. "Čekal jsem, jak to Sandrino (Carrea), vždy tak stydlivý a emocionální, přijme," vyprávěl později. "Když jsem mu pogratuloval, nevěděl, jak se tvářit. On mi totiž dával ze sebe všechno. Já mu na oplátku dával jen peníze. Jistě, kdyby nebyl členem mého týmu, vydělával by jako domestik mnohem méně. Přesto jsem si říkal: Zaslouží si víc. Zaslouží si malý nádech triumfu."

Nazítří byl Carrea prvním cyklistou v dějinách Tour, který se ve žlutém dresu drápal na Alpe d’Huez. Tam zaútočil Francouz Robic, Coppi reagoval a v cíli už této Tour vévodil. Carrea, celý šťastný, se zbavil "prokletého" dresu.

Když ukončil kariéru, vyšlapal si na Alpe d’Huez sám, málokým rozpoznán, nikým neoslavován. "Tak to má být," pousmál se.

Fausto Coppi, italský Il Campionissimo, vítěz Tour 1949 i 1952 a pětinásobný šampion Gira, zemřel ve 40 letech po exhibičních závodech, k nimž jej pozval prezident africké Burkiny Faso. Zemřel na malárii, tvrdili jedni. Omyl, zabilo ho předávkování kokainem, říkali druzí.

Pětaosmdesátiletý Carrea stále žije v Novi Ligure. Poblíž někdejšího Coppiho domu.

Autor:


Témata: Tour de France, Drogy




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze