Je brutální, strašně těžký. "Extrémně náročný," vzpomínal na 3,5kilometrový výšlap do sjezdovky Alpe Cermis.
"Prostě mi nesvědčí, není to moje doména," povídal Jakš po návratu z kolotoče Tour. "Já mám rád profilové tratě, kdy se dá chvilku odpočnout a pak se za to zase ve stoupání vezme. Samozřejmě kopce trénujeme, jsme zvyklí do nich jezdit. Ale tohle je vyloženě extrém."
odpovědi martina jakše čtěte zde |
Jinak ale v průběhu osmi etap napříč Německem a Itálií slabinu nenašel.
"Neříkám, že jsem mu nezáviděl," přiznal i Lukáš Bauer, který svého parťáka v úplném závěru Tour vystřídal na medailové pozici. "Na co sáhnul, to se mu dařilo. Ale v poslední etapě jsem mu to vrátil i s úroky," smál se Bauer.
Jakš dokázal sprintovat. Dojíždět si v hromadných startech pro bonusové vteřiny. Stíhal v preferované klasice. Ve skejtu neztrácel.
"V ničem nevynikám, ale zase bych neřekl, že mám někde extra problém," uvažoval někdejší juniorský mistr světa. "I proto mi Tour svědčí."
Stejně jako dvojnásobnému šampionovi Colognovi ze Švýcarska a norské raketě Northugovi, který si z pěti účastí odnesl tři druhá místa.
Všichni jsou stejný ročník 1986, závodili spolu už na juniorském mistrovství světa ve slovinské Kranji - vyhrál Nor, Jakš dojel druhý, Cologna hned za ním.
A zatímco soupeři českého běžce už se ve světě výrazně prosadili, Jakš i vinou zdravotních problémů dva roky stál. Až teď se vrací do závětří a začíná jim šlapat na paty.
"Nahoře na Alpe Cermis mě zastavil nějaký pán, měl červenou bundu, tak jsem si říkal: Asi nějakej Švýcar," vyprávěl Jakš. "Blahopřál mi a říkal, že už mě zná hodně dlouho. A pak z něj vypadlo, že je to otec Daria. Doufám, že teď i závodníci vnímají, že jsem se vrátil."
Snad jednou budou vnímat i nápisy na zádech českého běžce.
