Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Anorexie? Ne, říká Vrabcová-Nývltová a vyhlíží návrat do stopy i Rio

Eva Vrabcová-Nývltová ve skiatlonu na MS ve Falunu. | foto: Svaz lyžařů ČR

14 2015
Přijímala gratulace. Dostávala květiny. Rozdávala rozhovory a po každé otázce se na její unavené tváři vyloudil úsměv. Ne, Eva Vrabcová-Nývltová se neblýskla parádním výsledkem při závodech Světového poháru. To „jen“ brněnští doktoři v pondělí propustili nejlepší českou běžkyni na lyžích posledních let z nemocnice do domácího léčení. A ona už vyhlíží návrat do Světového poháru.

„Teď se moc těším, až po patnácti letech prožiju klidnější Vánoce,“ radovala se.

Už zase u ní převládal optimismus. Místo chmur, s nimiž koncem listopadu náhle opustila seriál Světového poháru, vzhlížela k budoucnosti a návratu k závodění.

„Tour de Ski nestihnu. Ale určitě chci do Světového poháru ještě zasáhnout,“ řekla 29letá lyžařka - a nevyloučila, že se tak může stát koncem ledna na závodech v Novém Městě na Moravě.

„Cítím se podstatně lépe, než když jsem přicházela. Všichni se tu o mě pečlivě starali. Ani se mi přehnaně nechce domů.“

A mluvila i o tom, jak ji láká kvalifikace na olympijský maraton v Riu. „Chci to vyzkoušet. Na běhání bude čas na jaře. Na desítku je příliš náročný limit, v maratonu mám možnost se kvalifikovat,“ míní.

Jaká to změna! Ta samá subtilní dáma před dvěma týdny přiznala: „Už rok bojuji s poměrně vážnou nemocí.“

Z finského Kuusama putovala do nemocnice v Brně. Obklopilo ji tajemno. Rakouská kolegyně Kateřina Smutná na Facebooku napsala, že se česká jednička potýká s anorexií. „Samozřejmě jsem to zaznamenala, nazvat mě anorektičkou nebylo vhodné. Mohla napsat cokoliv, ale pravdu neměla,“ reagovala Vrabcová-Nývltová.

Jaká tedy pravda je? Jiří Dolina, primář Interní gastroenterologické kliniky FN Brno, který se o pátou ženu z olympijské třicítky v Soči staral, označil její nemoc za „energetické vyčerpání organismu na podkladě nevhodně složené stravy v kombinaci s virózou“.

„Největší problém byl, že jsem byla strašně unavená, nemohla jsem tělo nastartovat, abych podala výkon. Za tepla by to asi nebylo. Chlad byl výrazný, tělo nebylo schopné fungovat.“

„Váhu jsem si hlídala, lyžování i běhání klade nároky, aby člověk s sebou netahal moc tuku. Ale když nemáte zase sacharidy, přišlo vyčerpání. Vědomé selhání to nebylo,“ vysvětlovala lyžařka. „Byla jsem asi na milionu vyšetření.“

Kromě toho s odborníky ladila jídelníček, aby jí nechyběly důležité živiny. A z nemocničního pobytu si vlastně udělala jakési soustředění. Ráno běhala kolem špitálu, jezdila na rotopedu, s primářem Dolinou a kolečkovými lyžemi na nohou několikrát vyrazila na oblíbenou brněnskou cyklostezku podél řeky Svratky.

„Podle mě tam budou muset položit nový asfalt. Ačkoli Eva nebyla na vrcholu sil, musela ho snad propálit,“ žasl primář.

Právě její touhu co nejrychleji navléct závodní dres, musí nyní krotit trenéři i její manžel Martin. „Bojíme se, aby si Eva nezačala hned v tréninku přidávat. Návrat musí být postupný,“ dodává Dolina.

Už to, že proběhne - a zřejmě i v dohledné době - je však dobrá zpráva. Sportovní úspěchy ještě mohou chvíli počkat.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze