Ve středečním sprintu skončil pátý. "Přijel jsem s cílem, abych skončil jednou do osmičky a najednou jsem tam dvakrát," divil se. Celý den strávil v napětí, sprint je jeho zamilovaná disciplína, nechtěl ji pokazit. Když mu juniorka Janečková na tvář namalovala českou vlajku a on zvládl kvalifikaci, oddechl si, že udělal první krok k úspěchu.
"Stačí špatný záběr hůlkou a je konec. Dneska jsem měl ale pocit, že mi moc dobře jedou lyže." Skvěle zvládl především čtvrtfinále, po kterém ho pochvalně poplácal po zádech i trenér německé reprezentace.
Koukal se ovšem kabonil, nemohl najít odměrku, z níž pije iontový nápoj. Když se napil, uklidnil se. "Pomáhalo mi, že tam se mnou stál táta. Vždycky jsem strašně rád, když závodím s ním. Rozumí mi ze všech nejlíp."
V semifinále sice skončil čtvrtý, poslední, ale nemlátil kolem sebe naštvaně hůlkou. Věděl, že prohrál se třemi špičkovými závodníky, kteří se na sprint specializují. Zato Koukal ne, na šampionátu jel také skiatlon, štafetu a přemýšlí i o tom, že v sobotu nastoupí do závěrečného maratonu na 50 kilometrů. "Teď mě ještě pořádně bolí nohy, ale uvidím, jak se z toho vyspím."