Radim Duda, servisman rakouské reprezentantky Smutné, říká Lukáši Bauerovi: "Už jsem tě pohřbil. To jsi mě teda překvapil, že jsi ještě vyhrál."
Podobně laděných blahopřání dostával 36letý lyžař ke svému nečekanému pohárovému triumfu v Kuusamu celou řadu. Dokonce i Švéd Per Elofsson, Bauerův vrstevník a před deseti lety nejlepší světový běžec na lyžích, mu napsal: "Dobrá práce na starého chlapa."
Kolegové-závodníci přicházeli a ke gratulacím přidávali: To to trvalo. Nebo: Jsme rádi, že jsi ukázal, jak i my starší to pořád umíme. Bauer se uculí: "Trochu jsem si tím Kuusamem zavařil, co?"
Tam kráčel na start s pocitem: Jo, jezdí se mi dobře, tak uvidíme. "V cíli jsem pak byl mile vykulený, jak jsem dopadl. Zato teď zase začíná kolotoč potvrzování a obhajob. Po takovém výsledku sám na sobě cítím trochu tlaku."
Zvlášť když v Lillehammeru v sobotu dojde opět na jeho oblíbený intervalový závod klasickou technikou. Tentokrát na 15 kilometrů.
Peloton běžců na lyžích se z Finska přesunul do Norska, ale v někdejším olympijském městě je vše jinak. Stadion o 500 metrů jinde, tratě nové. Přírodní sníh žádný, pouze umělý. Pětikilometrový okruh se nejspíš navézt nepodaří, ani kratší okruh (3,7 km) není hotový. "Jel jsem dva kilometry a dál to nešlo, byly tam bagry a omezení. Teprve nahazovali sníh. A ten čerstvě rozvezený se bořil."
Ani profil trati Bauera nenadchl. "Pořád jedeš někam do kopce nebo padáš do nějaké díry." Jenže ani kuusamské tratě nikdy neměl v oblibě. "A nemám dodnes." Přesto na nich vyhrál.
Běžec na lyžích Lukáš Bauer po triumfu na klasické desítce v Kuusamu.
V Lillehammeru se představí i na klasickém úseku nedělní štafety. Právě klasice se v závěru přípravy věnoval více než bruslení, při úvodních Světových pohárech převládá. Že se v ní na severu závodí intervalově, Bauerovu naturelu nahrává. Stejně tak se pojede klasická patnáctka v Soči.
Přesto se na olympiádě necítí předem poražen ani v hromadných závodech – skiatlonu a na 50 km volně. "Cukavé tempo hromaďáků mi úplně nesedí, ale stát se v nich může vážně cokoliv."
V těle už necítí lehkost z listopadového soustředění v Muoniu, navíc umělý sníh klouže jinak. "Měl bys jet rychleji," promlouvá sám k sobě při tréninku. Ale zároveň si logicky zdůvodňuje: "Už kroutím na severu skoro měsíc, je to trochu monotónní, únava se hlásí."
Hledá cokoliv, čím naruší jednotvárnost. Vyráží do posilovny, proběhne se kolem hotelu. Ne, nehovoří o dalším vítězství. "V Kuusamu se mi zadařilo, což ale neznamená, že se mi bude dařit každý víkend. Hlavně aby to ještě někdy zase přišlo."
Před Kuusamem říkal: "První desítka by byla super." Nyní tvrdí: "Do Top 10 to i tady bude špičkový výsledek... a zbytek se uvidí."
