Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Palyzova prosincová paráda: Prostějovu přispěl precizní palbou

Prostějovský křídelník Lukáš Palyza (vlevo) obchází královéhradeckého Davida Šírka. V pozadí Jan Tomanec. | foto: Martin Veselý, MAFRA

14 2016
V týmu basketbalového Prostějova se šesti střelci nad deset bodů i se stejným počtem majitelů dvojciferné validity není právě snadné vyčnívat. Křídelník Lukáš Palyza to přesto dokázal, když v prosinci k týmové bilanci šesti výher a jedné porážky přispíval velkolepými průměry - 18,6 bodu, 4,6 doskoku, 4,3 získaného faulu, 2,1 asistence, k tomu 58% trojky (36/21) a 94% trestné hody (33/31), což mu dohromady dalo validitu 20,6 na jedno utkání.

Kdy se mu vedlo nejvíc? Pardubicím vysázel 20 bodů, Opavě 23 s 10 doskoky, proti Kolínu i USK se blýskl 24 body, přičemž Pražanům nasypal šest trojek ze sedmi pokusů, a to na hosty většinou nemilované Folimance.

Podtrženo a sečteno, MVP prosince se v Kooperativa NBL stal právě lídr prostějovského Ariete, jež hodně díky němu vyhrálo už 16 z posledních 17 utkání, a aktuálně si drží osmizápasovou vítěznou sérii. V prosinci Hanáci smolně (Bosákovým zázrakem) podlehli jen doma Děčínu, jinak už pouze vítězili - doma nad Kolínem a Pardubicemi a hned čtyřikrát venku - v Opavě, ve Svitavách, v Jindřichově Hradci a v pražských Nuslích.

„Cením si toho hodně, obzvlášť na své pozici křídla, kde je hodně komplikované konkurovat rozehrávačům, kteří řídí hru, a mají míč pořád v ruce. V našem týmu je vyniknutí extra obtížné hlavně proto, že se snažíme hrát týmově, máme pět šest hráčů s dvojcifernými body i užitečností, a o to větší pocta to pro mě je,“ neskrývá reprezentační křídelník, kterého jen těsně minulo loňské mistrovství Evropy.

Po lídrech Opavy a Děčína je Palyza prvním nerozehrávačem, který získal ocenění pro MVP měsíce. A je také dalším v pořadí, který může zkusit dosáhnout „doublu“, jinými slovy uhájit i pro další měsíc správu luxusní ceny, jíž je nablýskaná černá limuzína Hyundai Genesis.

„To ale bude hodně těžké, zejména po tom, co jsem předvedl naposledy v Ostravě,“ sarkasticky poznamenal na adresu výkonu s 5 body a 3 ztrátami na palubovce haly Tatran, kde do NBL vstupoval.

„Zatím je dobré, že Genesis putuje každý měsíc někam jinam, i z hlediska propagace té ceny. Myslím ale, že v této sezoně bude jeden hráč, který - i když neříkám, že dva měsíce po sobě - tuhle cenu získá dvakrát. Uvidíme, kdo to bude,“ nadhazuje ostravský rodák.

V prostějovské kabině vzbudil nový přírůstek očekávaný ohlas. „Asi každý se bude chtít tímhle autem nechat svézt. Slíbil jsem, že každému spoluhráči udělám taxikáře a vezmu ho na trénink. Pokud někdo bude chtít něco extra, určitě se domluvíme,“ dodává Lukáš s lišáckým úsměvem.

Ten teď na tváři jistě nechybí ani křídelnímu kolegovi Petru Dokoupilovi, toho času pokladníkovi Orlů, který už si prý pro premianta chystá speciální poplatek.

Ač se hovor v šatně Ariete rozhodně netočí nad událostmi ze světa motorismu, sám nový MVP už nějakou tu zajímavou zkušenost v rukávech má. „Kárku“ parametrů Genesise zatím ještě neřídil, ale třeba rychlostní (u sousedů zákonný) rekord z německého „autobahnu“ má 200 kilometrů v hodině a jeho nejvyšší pokuta, již raději nevyčíslil, se rovněž týkala rychlostní oblasti.

Palyza přiznal i to, která situace jej za volantem spolehlivě rozpálí doběla. „Jsou to pozdní reakce na zelenou řidičů přede mnou. To mě opravdu dokáže vytočit, protože to většinou končí tím, že těsně přede mnou cvakne červená a já musím čekat dál.“

Aby svou prémii maximálně využil, bude s ní až do února jezdit všude, kde to půjde. A vozit bude zřejmě jen kolegy z týmu nebo dobré známé. Stopaři a dokonce i stopařky mají smůlu. „Rodiče mi řekli už v pěti letech, že s cizími lidmi se nemám bavit a tím to skončilo,“ usmívá se dvoumetrový chlap, který také dobře ví, do jakého vozu by se se svou výškou nesložil.

„Jde hlavně o auta se závodní úpravou. Měl jsem jednou možnost si sednout do závodního Subaru Impreza, a jak je všechno včetně sedadel speciálně upravené, pro dvoumetrového basketbalistu je celkem problém se do toho složit. Jinak se ale při továrním nastavení i do sportovních aut vejdeme.“

A nebyla by na závěr i jedna výživná motohistorka? Ani tady Lukáš nezklamal... „Před minulou sezonou v Bayreuthu jsme na začátku přípravy všichni dostali klubová auta, tedy včetně sedmi Američanů, s kterými to bývá trochu komplikovanější. Jeden den jsme šli běhat kolem nějakého jezírka a museli parkovat v obytné zóně asi o 300 metrů dál. Běháme, běháme a najednou v půlce tréninku se přiřítil někdo z místních, že nějaké auto tam nabouralo do stromu. Americký rozehrávač si totiž nevšiml, že parkuje v mírném svahu a auto nezabrzdil. Škoda na autě byla pět tisíc eur a on to musel zaplatit ze svého...“

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze