Byl to pro tým výjimečný závod. I proto před Jizerskou padesátkou stanovil Lukáš Bauer pro sebe i ostatní dálkové běžce laufařského týmu Pioneer Investments vysoké cíle.
Po něm pak říkal: „Podařil se splnit jen jeden ze tří hlavních cílů, které jsme měli. Ale nechci být negativní. Byl to od nás velmi slušný závod, jen nám chybí ta třešnička.“
Tak nejdříve položka, která se v nedělním závodě v Bedřichově podařila splnit. Barbara Jezeršeková znovu potvrdila, že je pro ni sedmička šťastným číslem, a tak stejně jako nedávno v Toblachu dojela sedmá.
„Barbara navázala na výborné výsledky z posledních závodů a ukázala, že sedmé místo jí je možná teď trochu souzené. Má velmi slušnou formu, protože dokázala být sedmá na profilově méně náročných tratích i tady na Jizerce, která je opakem. Navíc body z jejích závodů jsou velmi důležité pro celý tým,“ komentoval její počínání Lukáš Bauer.
Teď ale k mužům. Od Rusa Černousova, týmového lídra, si šéf stáje Pioneer Investments přál umístění do pátého místa. Ilja Černousov ale padesátikilometrovou štreku dokončil na 12. místě s odstupem necelých pěti minut na vítězného Nora Pedersena.
„Závod byl velmi náročný na mazání a výběr lyží, do poslední chvíle se podmínky měnily a byl velký rozdíl mezi nižšími pasážemi a těmi na vrchu. Ilja si stěžoval, že si vybral moc hrubé lyže, na kterých pak ztrácel právě v horních pasážích,“ vysvětluje „propad“ Bauer. „Ideální cíl sice byla pětka, ale nemoc, ze které se dostával, ho rozhodila, a než se vrátí do pohody, chvíli to trvá. Jizerka je pro nás jeden z nejdůležitějších závodů, proto jsem kladl vysoké cíle, ale nemůžu říct, že bych byl u něj zklamaný a nespokojený,“ dodává.
A konečně třetí vypsaný cíl. Vzhledem k finišující přípravě na mistrovství světa v Lahti, které je pro Lukáše Bauera vrcholem sezony, chtěl na Jizerské padesátce odjet v plném zápřahu prvních 11 kilometrů a vyhrát tak prémii Na Kneipě. Nakonec na ní byl 11. se ztrátou 13 vteřin.
„Já Jizerku nebral jako dálkový běh, ale jako poslední vyvrcholení přípravy před světovým šampionátem. Byl jsem rozhodnutý jet na stoupacím vosku, což taky v některých pasážích nebyla výhoda, ale směrem k mistrovství to byl nezbytný krok. Do posledního kilometru jsem se o vítězství na prémii snažil, byl pořád ve hře.... Nebudu se vymlouvat na lyže, na problémy, prostě ti závodníci přede mnou byli rychlejší.“
Přesto se po závodě, který dokončil na 22. místě, usmíval. „Získal jsem pocit, že jsem po závěrečné přípravě dobře připraven. Ve stoupáních se mi se soupeři dařilo držet krok. Cítil jsem jen, že mi na té rychlé Jizerce chybí jiskra, ale ta snad v těch posledních deseti dnech přijde.“
Bauera ještě v týdnu čekají tři krátké a svižné tréninky na Božím Daru, v pátek pak odlétá do Lahti, kde má 1. března na programu patnáctku klasicky.
