Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zábavnou formou naběhám kilometry, pochvaluje si Bauer

Lukáš Bauer | foto: Martin Stolař, MAFRA

16 2015
Nejlepší lyžař republiky posledních let zdolal z pohledu orientačního běhu panenský terén v okolí Sportovního areálu Eduard ve své kategorii velmi dobře a skončil třetí. I tak vypadá letní příprava Lukáše Bauera.

Že někomu spojení Lukáše Bauera a orientačního běhu nesedí? Přesto je pravdou. „Ani mi nepřišlo, že jsem v lese čtyřicet minut. Čas strašně utekl, jak pořád koukáte do mapy a hledáte kontroly,“ uvedl Lukáš Bauer po mistrovství republiky v orientačním běhu.

Je to zkrátka tak. Lukáš Bauer se mezi jinými ve druhé polovině června zúčastnil vrcholu domácí jarní sezony Mistrovství a Veteraniády České republiky v orientačním běhu na krátké trati.

„Úplně jsem nepochopil systém, nejsem orientační běžec. Na mistrovství republiky jsem se mohl přihlásit jen do kategorie H35. To bylo první den, druhý se to rozdělilo ještě na dvě skupiny a to jsem byl ve druhé skupině třetí. Nevím ovšem, jak se to počítalo a jestli to platí,“ říká Lukáš Bauer. „První den se mi úplně nedařilo, byť jsem zásadní chyby nedělal. Druhý den jsem měl pocit, že kontroly nacházím perfektně na můj vkus a celkově to byl vydařenější závod. Nenastupoval jsem s výsledkovými ambicemi,“ vrací se ke svému letošnímu, zatím poslednímu závodu v orientačním běhu.

Oproti minulým létům jich bylo pět. Většinou po kraji a blízkém okolí. Třeba v Aši, Horním Slavkově nebo Mariánských Lázních. „Orientační běžci jsou obecně velmi rádi za jeho návštěvy na orientačních závodech. Skalp medailisty z OH a MS vždycky potěší,“ říká Josef Milota z mariánskolázeňského týmu Mlok.

Lukáš Bauer má s orientačním během bohaté zkušenosti, s jeho pomocí se tradičně připravuje na novou zimní sezonu.

Každoročně se snaží absolvovat tří až pětidenní závody, což je špička ledovce v České republice. „To je můj každoroční cíl. Mým letošním orientačním vrcholem budou pětidenní závody Bohemia v Novém Boru začátkem srpna,“ prozrazuje Bauer.

Proto si letos poprvé řekl, že se na to připraví a zkusí nějaké regionální závody. „Abych se předpřipravil a na té velké akci už věděl, o čem ta mapa je. Předtím, když jsem jednou za rok vyrazil na tyto velké závody, mi dvě etapy trvalo, než jsem si zvykl, co na mapě znamená, abych se mohl správně orientovat. Letos jsem se na to zaměřil trochu víc, ale bez větších ambicí. Zábavnou formou naběhám kilometry a čas v lese uteče,“ míní Lukáš Bauer. Už po základní škole přestupem do lyžařského oddílu Slovan Karlovy Vary se lyžař Bauer stal zároveň orientačním běžcem. „Manželka pana Nováka byla reprezentantkou v orientačním běhu, Varáci k tomu měli vždycky blízko, a tak každé léto jsme v rámci soustředění absolvovali nějaký orientační závod. Postupem doby mě to baví.“

Mapa - španělská vesnice

Když poprvé dostal do ruky mapu a buzolu, přiznává Lukáš Bauer,že mu to vůbec neříkalo. „Klasickou mapu číst umím, ale orienťácká je úplně něco jiného. Když jsem ji dostal poprvé do ruky, říkám si, super - zelená je les a najednou zjišťuji, že i žlutá a bílá je les, je tam jiné rozlišení, než na běžné turistické mapě. Proto mi trvávalo, než jsem se našel, kde jsem, a kolikrát s pomocí místních lidí se dostal zpátky do prostoru cíle.“

Byl vhozen do vody, postupem času se naučil mapové základy. „Dodnes v ní neexceluji. Neztratím se, ale orienťáci jsou o několik tříd jinde. To je můj handicap,“ přiznává lyžař z Božího Daru.

S orientačním během má bohaté zkušenosti. „Baví mě to, je to fajn, ale není to věc, na které bych stavěl přípravu, je to pouze zpestření. V rámci objemového tréninku zábavnou formou naběhám kilometry, co potřebuji v zimě,“ vysvětluje.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze