„Trochu mě limituje zdraví, ale s časem jsem nadmíru spokojená, protože dosud jsem běžela nejlépe za 13,25, a to byl pro mě těžce demotivují čas,“ usmála se Škrobáková. „ Teď už jsou moje vyhlídky optimističtější. Do mistrovství Evropy chybí dvanáct třináct dnů, takže mám čas formu vyladit.“
Zmínila jste zdravotní problémy. Oč jde?
Mám vyhřezlou ploténku. Není tam, kde by měla být, takže v rámci možnosti jsem musela všechno v přípravě upravit. Méně trénuji, do posilovny skoro vůbec nechodím. I pro to jsem se toho mistrovství trochu bála, nevěděla jsem, co čekat. Ale ten čas je pro mě vzhledem k těm podmínkám vynikající.
Musela jste se kvůli ploténce téměř znovu učit běhat?
To ne, ale musím hodně cvičit. V posilovně nezvedám skoro nic, jen dynamickou činku. Omezila jsem trénink, a přitom jsem typ, který musí dřít do poslední chvíle. A právě toho, že nebudu trávit hodně času na stadioně, jsem se moc bála, bála jsem se, že mi to nepůjde. Ale ukazuje se, že to jde.
Neuvažovala jste, že kvůli problémům s ploténkou domácí šampionát vynecháte?
Ona bude pořád zlobit, je to nevratné. Říkala jsem si však, že když mi to nepůjde v létě a pak ani v zimě, tak nebude mít smysl, abych se dál trápila. Měla jsem v hlavě, že chci teď v létě běžet pod třináct vteřin a v hale pak pod osm deset. Jeden cíl jsem splnila, takže snad se mi podaří dotáhnout kariéru ještě do Ria, jestli mi to záda dovolí.
Jak dlouho problémy se zády máte?
Celou sezonu to bylo špatně a nevěděla jsem proč. Po Braunschweigu (mistrovství Evropy družstev) jsme si řekli, že to není možné. Měla jsem natrénováno, ale s trenérem jsme nevěděli, co se děje. Nález byl horší, než jsme mysleli. Nechci se na to vymlouvat, má to osmdesát procent lidí, ale mě ta ploténka bohužel limituje, skřípe mi i sedací nerv a jde mi to do zadních stran stehen.
