Posledním klubem, jehož dres Bartoň oblékal, tak symbolicky zůstane FC Barcelona. V loňském roce pomáhal jako mentor na hřišti v B-týmu mladým pokladům z barcelonské líhně, právě s katalánským velkoklubem si v roce 2010 zapsal svůj životní úspěch - vítězství v prestižní Eurolize.
„Přišel čas, abych oznámil ukončení mé basketbalové hráčské kariéry. Můžu vás ujistit, že cítím klid na duši i na těle. Rozhodování tedy nebylo moc složité,“ vzkázal do České republiky šestatřicetiletý Luboš Bartoň.
„Při této příležitosti bych rád pozdravil a poděkoval všem bývalým spoluhráčům, trenérům, asistentům, manažerům a všem lidem kolem týmu, za který jsem kdy hrál. Nebudu konkrétně jmenovat, protože za 20 let je ten seznam poněkud dlouhý. Rozhodně bych poděkoval všem klubům a jejich fanouškům za jejich podporu,“ vzkazuje.
A že těch klubů, kterými během své dlouhé kariéry prošel, bylo opravdu mnoho.
Profesionální kariéru začal Bartoň nedaleko rodné České Lípy - v Děčíně. Ze severu Čech se v roce 1998 vydal na dlouhou zahraniční cestu, která začala na univerzitě Valparaiso. Ze zámoří odešel po čtyřech letech zpět do Evropy a jeho první kroky vedly do Itálie (Fortitudo Boloňa, Virtus Řím).
Bartoňova hvězda naplno zazářila ve Španělsku. Respekt v nejlepší lize Evropy si získal během tří let v Badaloně, vyhrál s ním Eurocup a posléze přestoupil do Barcelony.
Po zranění a léčbě začínal znovu ve Fuenlabradě, aby se opět na chvíli vrátil do Badalony.
Na začátku sezony 2012/13 se po dlouhých 14 letech na skok ukázal na českých palubovkách v dresu USK Praha, když v průběhu roku kývl na nabídku Braunschweigu.
Další sezonu začínal opět v Čechách, tentokrát ve „svém“ Děčíně, odkud odešel do Valencie. Působení na českých palubovkách zakončil ziskem mistrovského titulu s Nymburkem.
Pak už přišel poslední rok a návrat do barcelonského dresu v druholigovém béčku.
Pokud byl zdravý, nikdy Bartoň neodmítl pozvánku do národního týmu. A to ani v dobách, když se musel český basketbal prokousávat zpět mezi evropskou elitu z divize B.
Odměnou mu byly dvě účasti na Eurobasketu 2013 a 2015, kde s národním týmem dosáhl na historické maximum - sedmé místo. Po ukončení reprezentační kariéry už nezasáhl do letošní olympijské kvalifikace.
Individuálně nejúspěšnější reprezentační akcí tak pro Bartoně zůstalo mistrovství Evropy 1999, kde byl s 18,7 body na zápas druhým nejlepším střelcem šampionátu. Pamětihodnou je jeho vítězná trojka na ME 2013 v duelu s Polskem.
Kariéra Luboše Bartoně byla bohatá na úspěchy, ale také na zranění.
„Největší dík patří mé rodině, hlavně mé manželce Keilley, kteří mě doprovázeli během mé hráčské kariéry, pomáhali mi během slabších chvilek a radovali se z mých úspěchů,“ poznamenává.
Basketbalový svět však o výraznou osobnost nepřijde. Nyní už bývalý hráč se chce soustředit na trenérskou kariéru: „Nemám v úmyslu jít daleko od basketbalu, teď mám čas a energii věnovat se trenérské dráze, kterou jsem již tento rok začal. Protože neřeknu sbohem, ale na shledanou!“
