Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na kouče Růžičku teď čeká „šichta“ u reprezentace, pak odejde jinam

Lubomír Růžička udílí pokyny během oddechového času Svitav. | foto: Michal Klíma, MAFRA

9 2014
Za tři roky, které strávil ve Svitavách, mu tamější klub přirostl k srdci. Ale teď stojí nejmladší kouč v Mattoni NBL Lubomír Růžička před dvěma výzvami: společně s Izraelcem Ronenem Ginzburgem bude coby asistent připravovat českou basketbalovou reprezentaci na srpnovou kvalifikaci o mistrovství Evropy a od příští sezony podle všeho usedne na lavičku nového klubu.

"S kluky ze Svitav jsem buď sám hrál, nebo je znám z mládežnických kategorií. Vyrůstali jsme spolu. Ale člověk musí myslet i hlavou, nejen srdcem," říká Růžička, jenž s týmem svitavských Turů o víkendu v posledním kole základní části jen těsně podlehl mistrovskému Nymburku (88:93 v prodloužení).

Kolikrát jste si od neděle přehrával v hlavě vaše povedené vystoupení proti Nymburku?
Samozřejmě jsem si mnohokrát vybavil některé situace z toho utkání, ať už jsme je zvládli dobře, či špatně. Je to klasické dohrávání zápasů, co má každý trenér.

Je jasné, že hala Na Střelnici po takovém výkonu bouřila. Jak to následně vypadalo v šatně?
Přišel jsem tam až asi třicet minut po zápase, tiskovka byla delší než obyčejně, byla tam i svitavská televize. Ale samozřejmě máme nějaké rituály, takže na mě hráči čekali. Zhodnotili jsme celou sezonu, poděkoval jsem jim za snahu postavit se českému gigantu a připomněl, že právě tohle jsou okamžiky, proč basketbal dělají. Byl jsem podrážděný, když nás někteří lidé po porážce v Prostějově odepisovali a tvrdili, že to jenom nějak dohrajeme. Brali jsme to jako motivaci těm škarohlídům ukázat, že basket umíme. Dali jsme divákům dárek.

Lepší zakončení sezony si šlo sotva představit...
Šlo, kdybychom vyhráli. To by byla třešnička na dortu. Ale bylo příjemné vidět, že se lidé přišli do haly bavit. Je to tečka za sezonou, která byla jak na houpačce.

Jak byste ji kromě toho charakterizoval?
Přáli jsme si uhrát kolem čtrnácti, patnácti vítězství (nakonec jich Svitavy vybojovaly 12). Ale ztratili jsme spoustu domácích utkání, což nás mrzí. Na druhou stranu jsme dokázali vítězit venku, což dřív nebývalo. Čeští hráči, ať už to je Moravec, Macela, Teplý, Sedlák nebo třeba Sehnal, ukázali, že na to mají. Udělali velký progres, hráli vyzrálejší basketbal než dřív. Tým byl letos velmi mladý, ovšem v Mattoni NBL vyhrál víckrát než loni.

Kde ještě vidíte prostor pro jeho rozvoj?
Ve spoustě věcí. Z taktického hlediska udělali hráči velký skok, ale někteří jsou už přece jen trochu limitováni i věkem. Je to hodně individuální. Perimetroví hráči musejí zapracovat na hře pick'n'roll (varianta hry s uvolněním hráče za pomoci clony) v útoku i v obraně. Podkošoví zase na agresivitě a dynamičnosti, celkovém zpevnění těla. Je tam pořád práce jak na kostele, ale ti hráči jsou naštěstí koučovatelní, jejich inteligenční kvocient je velmi slušný. Velká škoda je kolísavost týmu - dokáže zahrát fantasticky, a hned potom příšerně. Měl by vydržet hrát čtyřicet minut aktivní basketbal.

Pokračují ve Svitavách tréninky? Chystáte rozlučku?
Ta proběhla už v pondělí, v pohodovém duchu. Kluci se těšili, že se rozjedou domů, rozhodně to nebyla žádná velká pijatyka. Popovídali jsme si i mimo basket, bylo to fajn. Pak dostali volno, po nějakých deseti dnech se znovu sejdou a budou dál trénovat. Smlouvy běží všem do 31. května. Já se dohodl s klubem na ukončení sezony k 15. dubnu, už u týmu nebudu pokračovat.

Co tedy máte v plánu kromě toho, že budete pomáhat Ronenu Ginzburgovi u reprezentačního "áčka"?
I když mi Svitavy nabídly prodloužení smlouvy, čehož si vážím, myslím, že tři sezony je pro působení u mužstva tak akorát. Jednodušší je po takové době měnit trenéra než víc hráčů. Kluci potřebují nový impuls. Mám i jiné nabídky, momentálně řeším s rodinou, jakou využijeme. Doteď to bylo tak, že já byl ve Svitavách a manželka hrála (volejbal) v Prostějově. S jedním klubem jsme na velmi dobré cestě, uvidíme, zda to klapne.

Kdy si vás trenér Ginzburg k národnímu týmu vybral?
Dva dny poté, co ho v listopadu určili hlavním trenérem, mi zavolal a ptal se, co bych řekl tomu, kdybych mu měl dělat pravou ruku. Oficiálně to však bylo zveřejněno až v březnu. Byla to čest, je to jiný svět, poznám jiné hráče, kulturu a tak dále.

Vysvětlil vám, proč sáhl právě po vás?
My už spolu byli v kontaktu delší dobu. Ještě když jsem byl asistentem v Prostějově, hrál s Nymburkem Adriatickou ligu a my EuroChallenge. Vyměňovali jsme si informace o soupeřích. Tam vznikla vazba, která se pak prohlubovala. Máme dobrý profesní a přátelský vztah. Hledal člověka, který bude uznávat jeho práci, ale zároveň mu bude i oponentem. Budu dělat hlavně skauting soupeře a pracovat s videem. O mně se ví, že si na tomhle hodně zakládám, jsem v tom puntičkář.

Za jak dlouho začnete u reprezentace pracovat?
Budeme mít dva reprezentační úseky. B-kemp začíná v polovině června, tam budou hráči z Mattoni NBL a mladí, co hrají v zahraničí, ale nejsou tak vidět, aby nabrali zkušenosti. Hlavní blok startuje 30. června. Šest týdnů budeme připravovat A-tým na srpnovou kvalifikaci na mistrovství Evropy. Teď Ronen zjišťuje, kdo chce reprezentovat, a odezva je zatím dobrá.

S týmem, v němž bude Jan Veselý, Luboš Bartoň nebo Jiří Welsch, byste měli ve skupině s Portugalskem, Gruzií a Maďarskem útočit na první místo.
Na ME stoprocentně chceme. Ale nesmíme k tomu přistoupit tak, že to bude jednoduché. Začínáme s Gruzií ve Tbilisi, to je velmi nebezpečný soupeř. Portugalci mají sice trochu starší tým, který se prezentuje basketbalem odlišným od našeho, ale jsou to výborní střelci z dálky. A na Maďarsko máme my Češi špatné vzpomínky, když nás před pár lety v jedné kvalifikaci vyšoupli.

Autor:


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze