Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Loučení nese i show

17 2000
N e w Y o r k, P r a h a -
Když končí známá sportovní hvězda, někde z toho dovedou udělat atrakci pro diváky a hold velké kariéře. Jinde se sláva propadne do rozpaků. Jisté je, že v Americe si celebrit a úspěšných lidí váží. V Česku zatím velkolepé akce nejsou zvykem. Hokejová NHL umí z jakékoli akce udělat show. Co teprve, když se loučí Wayne Gretzky, největší osobnost historie této hry. Jeho loňský zápas způsobil pozdvižení, jaké v New Yorku může způsobit málokdo, tisíce novinářů a čestných hostů tvořily kolorit ceremoniálu. Za oběma brankami byly na ledě namalovány velké číslice 99, ty nosil Gretzky na dresu. Před zápasem oznámil šéf soutěže, že slavné číslo už nebude mít v NHL nikdo. Gretzky potvrdil, že končí, jen několik dní před posledním zápasem. To když před třemi lety chystal odchod Mario Lemieux, jiný slavný hokejista, všichni o tom věděli. Kdekoliv hrál, lidé ho oslavovali. Asi nejdojemnější scény se odehrály po jeho posledním zápase doma v Pittsburghu, kde strávil celou kariéru. "Bez Maria to nebude hokej. Mario, díky za všechno. Život v NHL bez Maria si nelze představit," stálo na transparentech. V červnu 1998 dal basketbalista Michael Jordan pět vteřin před koncem rozhodující koš finále NBA, v kterém jeho Chicago vyhrálo na hřišti Utahu. Ještě půl roku poté jeho fandové doufali, že se vrátí. Jordan ukončil všechny spekulace loni v lednu. Postavil se na palubovku haly v Chicagu a pronesl: "Původně jsem chtěl říct jen tak: Končím. Ale pak jsem si uvědomil, že fanoušci si zaslouží víc." Pak pět minut bez papíru mluvil. Vladimír Růžička, hokejová legenda, se rozhodl ze dne na den, svým koncem zaskočil spoluhráče i své blízké, ani nezamával fanouškům a po narychlo svolané tiskové konferenci, o které nikdo nevěděl, se odebral do ústraní. Ještě 5. března však fanoušky potěší. V zápase Slavie s Litvínovem naposledy oblékne dres. Smutný byl předloňský benefiční zápas fotbalistů Jozefa Chovance a Ivana Haška. Přišli si s nimi naposledy zahrát bývalí spoluhráči, v kabinách skvělá nálada, zápas vysílala televize, ale na tribuny přišlo pouze 1492 diváků. "Asi jen tolik lidí nás mělo rádo, ale nejsem zahořklý. My jsme se bavili náramně," vzpomíná Chovanec. Velkolepě se rozloučit znamená prý akci hlavně pořádně zorganizovat, přitáhnout lidi. "To u nás pořád chybí, i když Nadace fotbalových internacionálů se snažila," říká Chovanec.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze