"Jsem naprosto spokojený, měl jsem totiž jenom jediný cíl. Chtěl jsem konečně projet cílovou rampou, což se mi před rokem nepovedlo. Přitom letošní ročník byl určitě o dost těžší než loňský. Vytrvalé přívaly deště trať hodně rozmáčely, a proto to klouzalo mnohem více než loni. Navíc se na silnice dostávaly velké kameny z podkladu tradičních šotolinových cest. Naštěstí jsem prorazil jenom jednu pneumatiku," uvedl Milan Liška.
Nezapomenutelným zážitkem zůstal pro Lišku průjezd vyhlášenou rychlostní zkouškou zvanou Resolfen. Ta měří na české poměry nevídaných čtyřicet šest a půl kilometru. "Jeli jsme ji zhruba dvaatřicet minut. Na chvíli jsem si neodpočinul. Zatáčka střídala zatáčku, chvíli do kopce, pak serpentinami dolů. Od vozů startujících před námi byly v cestě vyjeté hluboké koleje a vyjet z nich znamenalo velkou ztrátu nebo výlet mimo silnici. Po projetí cílem jsem toho měl plné zuby, ale současně jsem prožíval dobrý pocit z toho, že jsme zkoušku vůbec zdolali," uvedl jezdec.
Dvaačtyřicetiletý Liška zůstal nakonec jen necelých sedm vteřin od první padesátky konečného pořadí v absolutní klasifikaci. Podle Liškova názoru mohl skončit do padesátého místa, kdyby použil místo benzinu s 98 oktany speciální palivo, která má o čtyři oktany víc. Víceoktanový benzin má už odzkoušený a představuje zrychlení o nejméně vteřinu na každém kilometru rychlostní zkoušky. "Vložek bylo ve Walesu 380 kilometrů. Ovšem za lepší čas se platí. Litr benzinu 98 jsem v Německu kupoval asi za 40 korun. Závodní palivo přijde na 220 korun za litr. Za soutěž vůz spotřebuje zhruba 400 litrů. A to je pro peněženku velký rozdíl. Ovšem také jsem mohl závěrečný den jet rychleji. Ale to jsem zkusil před rokem a havaroval jsem tři rychlostní zkoušky před cílem. Pár vteřin od padesátky mě sice mrzí, ale hlavně že jsem projel cílem," doplnil spokojeně Milan Liška.
