Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Líp jsem vybrat nemohl, říká o Francii házenkář Stehlík

Česko - Francie, Bertrand Gille z Francie (s míčem) se snaží protlačit mezi Danielem Kubešem (vlevo) a Jiřím Hynkem | foto: AP

21 2010
Baden (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Symbolicky bydlí na pokoji s mužem, jehož by mohl v budoucnu nahradit na hřišti. Nováček v házenkářské reprezentaci Jan Stehlík je v hotelovém zámečku v Badenu parťákem Jiřího Vítka: sešli se tak dva leváci a dvě pravé spojky, které dělí 8 let. "Možná jde házenkářsky o rozdíl generací, ale Jirka je v pohodě, rozumíme si," říká Stehlík.

Odchovanec plzeňské házené a ještě loni hráč Dukly je ve 24 letech nejmladším českým reprezentantem na Euru. Proto zde hlavně sbírá zkušenosti, do budoucna se s ním počítá jako jedním z členů nové generace, která v týmu Česka nahradí zkušené třicátníky. "Asi to tak bude. Takový už je běh sportu," nebojí se levoruký střelec Stehlík odpovědnosti pro příští roky.

Teď jste na své první velké akci, prožíval jste hodně, když trenér Martin Lipták ohlašoval nominaci?
Nijak zvlášť jsem si to nepřipouštěl, snažil jsem se prostě hrát co nejlíp, abych tu šanci dostal. A teď v tom chci pokračovat: jsem moc rád, že jsem na Euru, a budu chtít využít každou minutu na hřišti a odvést maximum.

Jaký je vlastně slovenský kouč Lipták?
Neznám ho až tak dlouho jako ostatní, ale působí na mě sympaticky. Neměl jsem s ním žádný problém.

O trenérovi je známo, že dá hodně na názor hráčů. Zapojíte se do debat i vy jako nováček?
To ne, do toho moc nezasahuju. Spíš poslouchám vědomosti ostatních, snažím se je do sebe vstřebat. Je pro mě velkým přínosem sledovat takové hráče, kteří jsou v nároďáku. Na tréninku i v zápase.

K Euru vám pomohlo i zahraniční angažmá. Měl jste vlastně dilema, když se vám jako hráči Dukly ozval po sezoně francouzský tým St. Raphael?
Já jsem už v Česku nechtěl zůstávat, cítíl jsem, že mi liga už moc nedávala. Dá se skoro říct, že jsem do ciziny chtěl za každou cenu. Francie pro mě byla prioritou: jednak jsem se učil jazyk, což je výhoda, a pak jsem cítil, že budu do ligy pasovat.

Proč zrovna do téhle soutěže a ne třeba do elitní německé bundesligy?
Francouzská soutěž není tak silová jako bundesliga, nejsou v ní tak velcí hráči. Je hodně o agresivních obranách, ne o klasické obraně "0-6" jako v Německu, hodně o individuálních schopnostech. To mi sedí.

Plní se tato očekávání, pasuje vám po prvním odehraném půlroce liga mistrů světa?
Musím říct, že jsem docela spokojený. Hraju hodně, trenér mi celkem věří a podpoří mě, i když se mi třeba něco nepovede. V St. Raphaelu je dobrá parta, zatím plníme své cíle a jsme čtvrtí v lize. Teď už záleží jen na mně.

Trenér Lipták zmiňoval, že mu dělá radost, kolik toho odehrajete. Jak moc jsou zápasy ve Francii těžké?
Obecně platí, že každé utkání i proti těm nejslabším se dá přirovnat k tomu, když jsem v Česku hrál ty nejdůležitější zápasy sezony. Teď to mám každý týden a ještě si můžu užívat plné haly.

A k tomu i francouzských lákadel života, jakými jsou třeba moře, dobré jídlo a teplo po většinu roku?
Určitě, a obzvlášť v mém klubu. Dá se říct, že jsem si zvolil to extrémně nejlepší z Francie. Jsem na jihu, takže tu mám moře, krásnou přírodu i krásné město. Líp jsem si asi vybrat nemohl.

Sledujete ještě na dálku své bývalé spoluhráče z Dukly? Konečně mají první trofej, v prosinci vyhráli Český pohár.
Klukům jsem to hodně přál. Jen mě trošku mrzelo, že to nepřišlo o rok dřív, ale to nic nemění na tom, že jsem jim samozřejmě gratuloval, s řadou hráčů jsem ve spojení. Snad se to Dukle podaří vítězně zopakovat i na jaře v extralize. A samozřejmě v lize sleduju i Plzeň, odkud pocházím.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze