Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kam až doletí Ikarové na lyžích? Odvážní sní o hranici 260 metrů

Pro světový rekord si letí norský skokan Anders Fannemel. | foto: AP

17 2015
Čtyři roky se neměnil, zato během uplynulého víkendu hned dvakrát. Co všechno se musí sejít, aby se v ­letech na lyžích posunula hranice světového rekordu? A mohou závodníci létat ještě dál?

Přepisovali historii. Slovinec Peter Prevc v sobotu v norském Vikersundu jako první pokořil hranici 250 metrů, z rekordu se ale těšil necelých 24 hodin. Den poté totiž domácí Anders Fannemel přidal další metr a půl.

„Nebylo špatné být u toho, i když bych přivítal, kdybych to skočil sám,“ usmál se Antonín Hájek, považovaný ze leteckého specialistu. „Ale dalo se to čekat. Ve Vikersundu mají největší můstek na světě z­ těch, na kterých se skáče.“

Podle Hájka se v případě Fannemela sešlo všechno. Výkonnost, kterou má na vysoké úrovni, ale také štěstí v podobě ideálního protivětru.

„Rozhodující byla hlavně závěrečná fáze, od 180 metrů dolů. Ale když se superskok sejde s protivětrem, můžete dolétnout daleko. Byly to ovšem těžké závody - byl nízký nájezd, takže bylo obtížné přeletět buben (místo, kde se svah prudce láme dolů). S ­tím mělo hodně lidí potíže, když zrovna udělali chybu nebo neměli protivítr,“ vysvětluje Hájek, proč sobotní vítěz Prevc v neděli jednou skočil „jen“ 110 metrů.

Prevcův let na 250 metrů

Aktuální rekord mohl být ještě kvalitnější. V kvalifikaci totiž Rus Dimitrij Vasiljev dolétl na značku 254 metrů. Skok však neustál: dosedl, rukama hrábl do sněhu a hlavou se udeřil o uježděný sníh.

„To už byla strašná dálka, přistál skoro na rovině. Nemít přilbu, odnesl by to otřesem mozku,“ myslí si Jakub Janda, který do Norska necestoval.

„Kdyby to ve Vikersundu měli prokopané ještě víc, můstek by nebyl nebezpečnější a mohlo by se lítat ještě dál,“ přemítá Roman Koudelka, který kvůli přípravě na MS ve Falunu v Norsku rovněž neskákal.

Právě otázka bezpečnosti se skloňuje zejména při letech. „Lety ve Vikersundu jsou ale docela bezpečné, právě proto, že se tam lítá těsně nad bubnem. I Fannemel byl při svém rekordním skoku na nějakých 150 metrech jen metr nad zemí. Větší výšku získal na 180 metrech, musel to pro něj být fantastický pocit,“ dodává Koudelka.

Hájek, který má osobní rekord 236 metrů z Planice 2010, tvrdí, že skokani na otázku bezpečnosti nezapomínají. „Závodník si dlouhý let užívá, má z toho radost. Potom ale musí myslet na to, jak skok ustát. Právě Vasiljev to nezvládl, ale tak dlouhý skok se tam prostě ustát nedal,“ domnívá se skokan, podle něhož je k tak úžasným letům nezbytná velká dávka odvahy. „Protože když se skáče jen trochu na jistotu nebo ne úplně nadoraz, nemáte šanci přistát daleko. Respekt mít musíte, ale strach ne.“

Fannemelův rekordní let 251,5 metru

Podle bývalého reprezentanta Pavla Ploce, který v roce 1983 vytvořil na mistrovství světa v letech v rodném Harrachově světový rekord 181 metrů a získal stříbro, jsou současné můstky bezpečné.

„Za nás se létalo až v desetimetrové výšce, dnes dráha letu kopíruje terén. Paradoxní je, že dnešní dlouhé skoky jsou bezpečnější - je to i ­snížením nájezdové rychlosti, mně tenkrát v Harrachově naměřili 115 kilometrů v hodině a při dopadu 139,“ dokládá legendární skokan, podle něhož k rekordům přispěl i styl „véčko“, větší šířka a délka lyží i­ kvalitní materiál od vázání až po kombinézy.

To potvrzují i Hájkova slova: „Mně teď naměřili rychlost kolem 100 kilometrů v hodině.“

Můstek ve Vikersundu po rekonstrukci otevřeli v roce 2010 a v únoru 2011 tam domácí Johan Evensen vytvořil světový rekord 246,5 metru; platil do soboty.

Prevc, miláček Slovinců, tím trochu zaskočil pořadatele finále Světového poháru, které se uskuteční od 19. do 22. března na též zrekonstruovaném „mamutu“ v Planici.

„Těšili se, že tam právě Prevc překoná světový rekord, dopadlo to jinak. Stejně ale budou chtít rekord zpátky,“ má jasno novinář Vito Divac z Lublaně. „V Planici jsem byl před třemi týdny a dodělávaly se úpravy v okolí můstku. Možná tam budou diváci po kolena v­ bahně, ale místní říkali, že to stihnou,“ přibližuje Janda.

Podle Slovinců se na jejich můstku bude moci skákat nejvíc 252 metrů. „Co jsem slyšel od jejich závodníků, může jít i o 260 metrů. Znovu to má být největší můstek na světě, jako dřív. Chtějí primát i v tomto směru,“ pokyvuje hlavou Hájek.

Vasiljevův pokus na 254 metrů, který skončil pádem







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze