Lety, královský test skokanů

Praha - Okruhy formule 1 a mezi nimi Monako. Černá sjezdovka v Krkonoších a proti tomu nejprudší Hahnenkamm. Skoky na lyžích a lety. Přičemž to druhé je něco víc. "Jako sjezdy v rámci alpského lyžování," míní olympijský vítěz Jiří Raška. A šéf českých skokanů Leoš Škoda dodává: "Skoky na lyžích jsou jedna disciplína a lety druhá."

(zleva) Roar Ljökelsoy, Björn Einar Römören, Martin Koch - NA STUPNÍCH VÍTĚZŮ: (zleva) druhý Roar Ljökelsoy, vítěz Björn Einar Römören a třetí Martin Koch. | foto: Reuters

Skoky jsou "obyčejnou" zkouškou ve škole. Lety magisterskou.

"Na Planici tehdy svítilo sluníčko, ale foukal vítr. Závod se pořád odkládal," vzpomíná Jiří Raška na první světový šampionát v letech v roce 1972. "Vlastně jsem se vezl z kopečka a kousek letěl, ale když jsem po prvním skoku zastavil dole, tekl mi pot po zádech. Jako kdyby mě někdo hnal tři kilometry. Tak jste upnutí a soustředění." Za Raškových časů se létalo kolem 160 metrů. Nynější světový rekord činí 239 metrů. "Ale lety jsou teď bezpečnější," říká Raška.

Nájezdová rychlost, a tudíž i rychlost letu je v současnosti o něco nižší. Pro srovnání: na běžném velkém můstku se najíždí asi devadesátkou. Na "mamutu" je v současné době rychlost kolem stovky. Za Rašky to bylo i 115 kilometrů v hodině.
"Na doskoku to byly hrozné rány, padalo se z výšky," vzpomíná.

Lety sedí jen někomu

Jako byste se řítili rychlostí auta po dálnici na kolečkových lyžích. I proto lety vyhovují jen někomu. "Jedete mnohem rychleji, na lyže je ve vzduchu vyvíjen daleko větší tlak. Četl jsem, že dopadová rychlost je kolem 140 kilometrů v hodině. A teď si představte, že v této rychlosti vytáhnete ruku z okénka auta. My máme na noze dlouhou lyži, která si s vámi hraje.
Neuděláte nic," popisuje Jakub Janda, muž s báječným véčkem pro skoky, avšak nevelký fanda letů.

Skoky versus lety

Nájezdová rychlost

Velký můstek: více než 90 km/h
Mamutí můstek: asi 100 až 105 km/h Mamutí můstek v minulosti: až 115 km/h

Délka letu

Skok: 6 až 7 vteřin
Let: přibližně 10 vteřin 

Zajímavosti o letech

Letecké můstky ve světě: HARRACHOV, Planica (Slovinsko), Kulm (Finsko), Vikersund (Norsko), Oberstdorf (Německo)

Světový rekord: Björn Einar Romören (Nor.) – 239 metrů (Planica 2005)

Český rekord: Jakub Janda – 209 metrů (Planica 2003)

Vychytávky pro lety: Někteří skokané zkoušejí tvrdší lyže, většina si zkracuje šňůrky mezi lyžemi a patou na minimum.

Aby s ním vzduch tolik nemohl cvičit, zkoušel třeba použít i tvrdší lyže. "Ale většina skokanů létá na stejných lyžích jako skáče," říká další český skokan Antonín Hájek.

Obvykle se však proti odporu vzduchu, který tlačí lyže za uši ještě víc, snaží letci chránit. "Máme provázek, který zasekne patu, aby nešla moc daleko od lyže. Na lety jej někdo zkracuje," popisuje Hájek. Zkracuje se nadoraz.

Právě Hájkovi lety svědčí. "Nemusí mít až tak velkou formu, ale ve vzduchu se umí dobře poprat," míní Leoš Škoda.
A Hájek přitákává: "Čím větší můstek, tím lepší. Na menším hodně záleží na razanci odrazu, ale ve vzduchu už nemůžete tolik zkazit.

Naopak na mamutu je nájezdová rychlost vysoká, nesmíte ji ztratit, abyste ve druhé dázi mohli letět daleko.
Záleží na technice. A podvědomý strach vám nedovolí udělat chybu." Strach? Ale ano. Mamutí můstky jsou kolosy. Pohled dolů je pohledem do propasti.

Oproti minulosti však "mamuti" mají upravené profily, letová dráha tedy nevede tak vysoko nad terénem jako dřív. "Díky kombinézám a véčku už se plachtí," říká Raška.

Oproti skokům stráví "letci" ve vzduchu více času. Rozdíl činí asi 10 ku 7 vteřinám. "Ale prvních padesát metrů za hranou odrazu skokan stejně nevnímá, až pak se probere a let si užívá," uvedl Roman Koudelka. "Ovšem po holkách se stejně dívat nedá," dodává Raška.

Závody v letech v Harrachově ohrožuje počasí

Harrachov (hav) - Mamutí můstek zahalila mléčná mlha a nedovolila další lety. V Harrachově, který o víkendu hostí dva závody Světového poháru v letech na lyžích, se včera uskutečnilo jen jedno tréninkové kolo ze tří plánovaných. Nejdál doletěl Rakušan Morgenstern, lídr Světového poháru.

 Jeho výkon 213,5 metru byl jen o jediný metr kratší než platný rekord můstku. Svůj první let v životě okusila 18letá česká jednička Roman Koudelka.

"Celou dobu jsem se těšil, ale v noci jsem moc nespal a na nájezdové věži mě trochu přepadl strach," přiznal 13. skokan světa.
Nakonec přistál ve vzdálenosti 179,5 metru a vychutnával si slastný pocit. "Letí se rychleji a vysoko, takže si člověk ten let užívá, na menším můstku to je takové strnulé," popisoval Koudelka. Nejdál z českých reprezentantů skočil Borek Sedlák, kterému naměřili 180,5 metru.

Z nájezdu se včera spustila jen třicítka skokanů, řada hvězd v čele s fenomenálním Finem Ahonenem trénink vynechala. Polský skokan Malysz, kterého přijede povzbuzovat armáda fanoušků, sledoval kolegy v černé bundě s kapucí a foťákem v ruce. "Dal jsem přednost odpočinku, ale záleží mi na tom, abych v Harrachově po předchozích nepovedených závodech dobře zaskákal," řekl Adam Malysz.

V Harrachově se létá po dlouhých šesti letech, ale závody může vážně ohrozit počasí. Nejen mlha, ale hlavně vítr. Víkendová předpověď v tomto směru není vůbec příznivá.

"Snad se stane zázrak a foukat nebude," doufá Lukáš Hlava, který se dostal do nominace na poslední chvíli místo Jakuba Jandy.