"Už to bylo hraniční," dodal Roman Koudelka, jedenáctý muž mistrovství světa, které se nakonec uskutečnilo pouze jako dvojkolový závod.
Jakub Janda
Prudké poryvy ve Vikersundu víc neumožnily. Strašily, vzbuzovaly respekt. Sem tam některého ze skokanů "sfoukly", sem tam přidaly metry. "V pátek bylo počasí hrozné. V sobotu trochu lepší," popisoval Jakub Janda. Ve větrné loterii získal malou výhru - stejně jako Jan Matura si i Janda v prvním pokusu vytvořil osobní maximum, zalétl na značku 218 m. "Pěkně. Moc pěkně to letělo," pochvaloval si.
Nevyzpytatelný vítr v kombinaci s matematickými propočty udělal ze šampionátu nepřehlednou podívanou. "Ale kdyby měli všichni skákat z jednoho nájezdu, tak by to možná ani nešlo. Nebo by se muselo jet z tak nízkého, že by třeba nakonec vítěz prvního kola měl skočeno třeba 180 metrů," řekl trenér David Jiroutek.
Jakoby nestačilo, že páteční program byl kvůli počasí zrušen a v sobotu se z původně plánovaných tří kol uskutečnily pouze dvě. "Ale hodnotu Kranjecova titul bych tím nesnižoval," dodal Roman Koudelka. Nejlepší z českých skokanů předvedl v pátek nejdelší skok kariéry - 217 m. "Na hraně jsem sice zpozdil odraz, ale let jsem si užíval," pochlubil se. Jenže po anulování soutěže se tento výkon do statistik nezapíše.
Koudelka klel už ve vzduchu
A v sobotu na něj nenavázal, už ve vzduchu klel. Přemohla jej přemíra motivace, na nájezdu se nedostal do optimálního postavení. "A už jsem tušil, že ten skok bude špatný," přiznal. "V prvním kole přijel moc dopředu a musel hodně brzdit, aby nepřepadl přes lyže," hodnotil Jiroutek.
Roman Koudelka
Podmínky přitom Koudelkovi při obou pokusech přály. Nachlazení, které jej sužovalo v týdnu, odeznělo a cítil dynamiku v nohou. "Na bednu by to asi nebylo, zas takový letec nejsem, ale pátá šestá příčka byly reálné. Je to neúspěch," řekl. "Měl jsem udržet koncentraci. Ale chybami se člověk učí, tak příště snad bude líp."
Časové prodlevy a psychický stres jako omluvu odmítl. Byť dlouhé pauzy byly pro skokany mimořádně náročné. Škoda, že si Lukáš Hlava při čekání na pokus v prvním kole mohl několik minut užívat pohled na zasněženou norskou krajinu. "Musel být nahoře připraven s klíny v botách, kde se pak neprokrvují nohy a je daleko těžší něco předvést," vysvětloval Jiroutek.
David Jiroutek
Z trenérské věže viděl dva útoky na světový rekord Nora Johana Remena Evensena (246,5 m) - vítězný Slovinec Robert přistál ve druhém kole na značce 244 m, Nor Anders Fannemel dolétl v prvním pokusu ještě o půl metru dál. "Hlavně v prvním kole byly podmínky na světový rekord," přiznal Koudelka.
"Fannemel klidně mohl dát i 250 metrů. Jen nevím, jak by tam dopadl," představoval si Janda. Po terénních úpravách na norském můstku totiž skokani za hranicí 240 m dopadají z poměrně velké výšky. "Rány do nohou to musí být obrovské. Nevím, jak to jde ustát."
tisknout 
