Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Euroliga, to byl pro Šoukalovou náraz. Ale už si zvykám, ujišťuje

Česká mládežnická reprezentantka Lenka Šoukalová | foto: FIBA / Václav Mudra

10 2015
IMOS Brno zažívá svou nejhorší sezonu tohoto tisíciletí. V Eurolize jdou basketbalistky ze Žabovřesk od porážky k porážce a ani v české nejvyšší soutěži rozhodně nevyčnívají. Ovšem taky myslí na budoucnost - hned několik náctiletých nadějí zkouší prestižní evropský pohár. Třeba Lenka Šoukalová.

Sedmnáctiletá odchovankyně žďárského basketbalu rozhodně nepaběrkuje. Naopak, v týmu českých vicemistryň hraje pravidelně. V ŽBL naskočila do všech jedenácti utkání, v Eurolize si připsala už sedm startů.

Fotogalerie

Lenko, v IMOS Brno dostáváte hodně příležitostí. Čekala jste takovou porci minut před sezonou?
Vůbec ne. Hodně mi asi napomohlo, že se nám během sezony zranilo hodně hráček, a tak jsme začaly dostávat více příležitostí my mladé.

Jak na vás zatím zapůsobila Euroliga?
Je to o hodně rychlejší tvrdší než v mladších a ostatních soutěžích. Pomalu si na to ale zvykám. Když do mě v prvním zápasech narazila hráčka, tak já jsem odletěla. Teď už kontakt vydržím. Zahrát si Euroligu je snem každého basketbalisty a jsem ráda, že hraji v týmu, který se jí může účastnit.

Jaká je vaše role v áčku? A od jakých spoluhráček jste toho zatím nejvíc odkoukala?
Žádnou speciální roli nemám. Občas pomáhám nosit balony nebo svolávám trenéry na poradu. Možná myslíte ve hře. Tam je mým hlavním úkolem dobrá obrana a získat nějaké míče. Snažím se odkoukat co nejvíce od zkušených hráček jako Míša Stejskalová, Katka Hindráková a teď Ivana Jalčová. Jsou všechny dobré střelkyně i mají skvělý nájezd. Musím na sobě ještě hodně pracovat, když je vidím.

Lenka Šoukalová

křídlo, 179 cm

Narodila se 15. března 1997 v Novém Městě na Moravě. Basketbalově vyrostla ve Žďáru nad Sázavou, tamní působení uzavřela zlatem z MČR do 15 let.

Od dorosteneckých kategorií nastupuje za brněnské celky. Má české tituly se Sportovní školou míčových her Brno, V minulé sezoně si za SŠMH připsala i své první starty v ŽBL, V létě 2014 pak „povýšila“ do IMOS Brno.

S českými mládežnickým reprezentacemi vybojovala stříbro na ME do 16 let a čtvrté místo z MS do 17 let.

Její o dva roky starší bratr Tomáš Šoukal rovněž reprezentuje mezi juniory, v nejvyšší soutěži hraje za JIP Pardubice.

Letos kombinujete celkem čtyři soutěže. Jak to všechno zvládáte. Fyzicky i se školou...
Ve škole nám vycházejí hodně vstříc. Teď, když hodně cestujeme, je to náročné, ale zvládnout se to dá. O víkendech hraji dva nebo tři zápasy jako všichni ostatní.

Také váš bratr Tomáš hraje nejvyšší českou soutěž, za Pardubice. Jak často jste v kontaktu? Bavíte se hodně o basketu? O čem nejvíc?
Moc se spolu nepotkáváme. O víkendech oba hrajeme a málokdy se dostaneme domů. Když se vidíme, říkáme si, jak se nám daří, jaké to je v klubech a na trénincích.

Oba máte stříbrné medaile z mistrovství Evropy do 16 let. Už jste si je porovnali?
On má asi hezčí. Pořád ho ale vidím jako svůj vzor. Už jako mladý hrál v mužských soutěžích. Občas už ho ale předčím, jako například teď.

Co vám za poslední dva veleúspěšné reprezentační roky nejvíc utkvělo v paměti?
Bylo toho hodně. Vyhráli jsme olympiádu mládeže, kde byla spousta lidí. Když jsme nastupovali na stadion, čekali jen na nás. Pak přišlo stříbro z Evropy a mistrovství světa před domácím publikem a hodně vyrovnaných zápasů. Jeden moment se nedá vypíchnout.

Jste s holkami z repre v kontaktu? A jak se těšíte na léto?
Moc ne. Většinou se potkáme na zápasech a tam se pozdravíme. O to víc se těším na léto. Doufám, že se dostanu do výběru o osmnácti let a budu mít šanci bojovat o další úspěch.

Jaké jsou vaše budoucí basketbalové plány?
Chtěla bych pár sezon počkat v Brně. I česká liga je teď víc vyrovnaná. Jednou bych si chtěla zahrát ve Francii.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze