"Mrzí mě to. Se soupeřkami jsme byly docela vyrovnané, nikoho jsem nemohla podcenit ani přecenit. Ale asi jsem měla vyhrát," krčila rameny devětadvacetiletá atletka, která tak nenavázala na úspěch při Diamantové lize v Dauhá, kde před měsícem brala druhé místo s časem 2:00,20.
Tušíte, kde se tentokrát stala chyba?
Trošku jsem před stopadesátkou zbrzdila, abych si holky mohla oběhnout. A to mi asi trochu rozhodilo tempo, což nakonec rozhodlo. V závěru mi právě tyhle setinky chyběly. A Ruska, která vyhrála, si pak ještě seběhla zpátky do první dráhy, abych ji nemohla předběhnout zevnitř.
Nehrálo roli taky velké vedro?
Upřímně, to mi ani nijak nevadí. Vždycky jsem radši, když je velké vedro, než když je zima a prší. Tím jsou pak výkony znehodnocené. Chlad dělá u sprinterů a speciálně u půlkařů hodně. Takže v počasí problém nebyl, to bylo pro nás ideální.
Nejste spokojená s druhým místem, co říkáte času?
Teď si nejsem jistá, kolik to přesně bylo, nestihla jsem se pořádně podívat na tabuli. Nevím, jestli to bylo přes 2:02...
Bylo. 2:02,16, dvě desetiny za vítězkou.
Tak s tím určitě spokojená nejsem. Nečekala jsem sice, že bych běžela pod dvě minuty, i když každý mě k tomu hecoval. Ale takticky jsem to opravdu v posledních 200 metrech moc nezvládla, myslela jsem na lepší čas.
Potěšili vás aspoň diváci? Na Julisce se jich sešlo poměrně dost.
To ano, atmosféra byla super. Lidé byli hodně slyšet, fandili. Pomohlo asi i počasí. Vždycky se závodí líp, když na tribunách není ticho.
Co vás čeká v nejbližší době? Budete na startu při Diamantové lize v Oslu?
Zatím to vypadá, že asi ne. Vidím to spíš až na Zlatou tretru.
