Soči bude jeho první a současně rozlučkovou olympiádou, vnitřně je totiž rozhodnutý, že na lyžích bude závodit už maximálně rok nebo dva. A to hlavně proto, že si musí veškerou přípravu hradit sám - z úspor, z výdělků vlastní lyžařské školy, z toho, co vynese sjezdařský areál vlastněný jeho rodinou.
"Nějakých 350 až 400 tisíc," spočítal Novák náklady za jednu sezonu. Lákadlo s pěti kruhy však bylo víc a rozhodl se do olympijského snu zainvestovat. "Peníze vydělám nějak jinak a řekl jsem si, že to do toho vrazím. Bednu nebo olympiádu si za peníze nekoupíte. A to rozhodnutí stálo za to."
Cesta z pohárových tratí k laufům byla ovlivněna ztrátou motivace. "Klasické lyžování mě nenaplňovalo a cítil jsem, že se dvířka zavírají," přiznal. "I to, že mě nevzali do Vancouveru, mě hrozně zklamalo." Tak si dal pauzu a po ní se vydal vlastní cestou směrem dálkových běhů.
"Na distančních závodech je strašně velká konkurence a já jsem vždycky jsem chtěl jezdit o vítězství," říkal. "Věřil jsem, že se výsledky dostaví, chtěl jsem se prosadit v laufech, což se mi v loňském roce a letos povedlo."
Proto ani v době, kdy každý začal skloňovat slova jako olympiáda, Soči, medaile, neměl Novák v plánu cokoliv ve svém programu měnit. "Neuvažoval jsem," přiznal. Sám si však nakonec uvědomil, že pro každého sportovce je start pod pěti kruhy nejvíc, že je čest reprezentovat svou zemi.
A pak na něj trenér týmu Miroslav Petrásek ukázal. Nikoliv Martin Koukal, ale Petr Novák dostal mezi laufaři důvěru. "Přitom Martin tomu podřídil všechno a chtěl se do Soči moc dostat," potvrdil Novák. "To já pro to tolik nedýchal a možná proto jsem jezdil o trošku líp než on."
Když pak Koukala porazil v důležitých testech v Ramsau i Dolomitech, Petrásek si musel oddechnout: Vybral jsem toho pravého. "Navíc Martin mě porazil jen jedinkrát za dva roky," připomněl Novák.
Pro vyhlášeného maratonce bude hlavním závodem v Soči bez debat závěrečná padesátka volně. Snad jedinou překážkou může být profil závodu, protože "jeho" laufy se jezdí převážně po rovinách. Přesto se Novák neobává výbuchu.
"Zažil jsem pár závodů v kopcích a jelo se mi v nich dobře," vzpomínal. "Ale záleží taky na tom, v jakém se pojede tempu. Moc mi nevyhovuje, když se od začátku jede rychle. Potřebuju se rozjet, srovnat a pak už mi to vyšší tempo relativně nevadí."
