Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Žádný rytíř v lesklé zbroji. Tak padala maska kmotra světové atletiky

Lamine Diack | foto: AP

20 2016
Byl by to dobrý, napínavý román: plný peněz, moci, úplatků. Jenže muž jménem Lamine Diack je reálný. A z dlouholetého šéfa atletiky, jehož potřeboval i Vladimir Putin, se nyní stal největší padouch světa sportu.

Dávno je v důchodovém věku, udělil kontroverzní šampionát do Kataru, podával si ruce s nejvýznamnějšími politiky a nakonec jej dostihly hříchy jeho funkce...

Ale pozor, není to Sepp Blatter.

Mužem, který jej aktuálně střídá v pozici největšího párii mezi sportovními funkcionáři, je Lamine Diack. Seznamte se: 82 let, velkolepá kariéra i konexe, celkem patnáct dětí a vliv po celé Africe, nejen v rodném Senegalu.

A zároveň člověk, o němž Mezinárodní atletická federace vydala prohlášení: „Právě on je zodpovědný za konspiraci a korupci v IAAF. Právě on podle všeho vytvořil neformální a nelegitimní vládnoucí struktury. A právě on věděl o podvodech a vydírání těch sportovců, již se pravidlům oné stínové vlády nechtěli podvolit.“

Ne, už to není vtip

Lamine Diack se velmi rád bavil. „Směju se,“ prohlásil v roce 2011, když byl po 18 letech obviněn, že mu přišlo 25 tisíc liber od společnosti ucházející se o televizní práva na olympiádu: „Vždyť to byl dárek, tehdy mi shořel dům.“

Jindy jeho syn Papa Diack, bývalý marketingový poradce IAAF nedávno potrestaný doživotním zákazem působení v atletice, mířil kvůli podvodům do vězení, ale štědrý tatínek zaplatil kauci 150 tisíc dolarů - tolik mu zrovna půjčil řecký rejdař Minos Kyriakou. Ach, jak je život plný náhod!

Co na tom, že zůstala pachuť z toho, že mohlo jít o revanš za mírné tresty pro dopující řecké atlety. Diack se smál ještě loni. „Všechna tahle obvinění jsou jen vtip,“ prohlásil, když se rodil obří dopingový skandál. Leč skončila legrace i on sám; éra mocného muže je pryč.

Hlasy sháněl i pro Putina

Je to svým způsobem úžasná cesta. Bývalý atlet - a to slušný, v dálce držel rekord západní Afriky - se v roce 1960 kvůli zranění nedostal na olympiádu, čímž vše začalo. Diack získal místo fotbalového kouče, se Senegalem se mu dařilo, a jak cituje jeho životopis: „Musely následovat i důležité politické schůzky.“

Šéf mezinárodní atletické federace IAAF Lamine Diack a čínský prezident Si-Ťin-pching při slavnostním zahájení mistrovství světa v Pekingu.

Šéf mezinárodní atletické federace IAAF Lamine Diack a čínský prezident Si-Ťin-pching při slavnostním zahájení mistrovství světa v Pekingu.

Nelze mu upřít um: vytvořil si hutnou síť kontaktů, a když v roce 1999 zemřel slavný Primo Nebiolo, nastoupil Diack do role šéfa světové atletiky již jako protřelý, zkušený a výkonný muž. Výkonný tedy hlavně směrem k sobě.

Diackova story se nápadně podobá té Blatterově a připomíná rovněž skandály okolo olympijských her, však byl také členem MOV. Nejvyšší patra sportovní diplomacie obnášejí jednání s králi i prezidenty, rozhodování o stovkách milionů i lesk a slávu, což rodák z Dakaru dobře pochopil.

Diack se stal „africkou spojkou“, bez přehánění jedním z nejvlivnějších lidí kontinentu. I Vladimir Putin u něj údajně lobboval za hlasy pro hry v Soči, neboť Diack jich z Afriky byl schopen zařídit až 30!

Existuje ostatně řada snímků, na nichž si tihle dva přátelsky tisknou ruce... V roce 2006 třeba Diack strávil téměř celý únor v Turíně, aniž by jedinkrát opustil hotel, aby se podíval na olympijský závod - veškerý čas mu vyplnily schůzky, jejichž obsah se nyní začíná ozřejmovat.

Musel jsem svrhnout prezidenta

Diack se cítil nezničitelný a neohrozitelný. V Senegalu byl ministrem sportu i mládeže, starostou Dakaru, viceprezidentem parlamentu; v metropoli se třeba na jeho popud neuskutečnila demolice stadionu ve čtvrti, v níž vyrůstal.

Když padala první obvinění ze současné vlny, „jeho“ kontinent povstal jednotným hlasem. „Má naši loajalitu, náklonnost a podporu. Milí bratři, prosím o mír, solidaritu,“ napsal Hamad Kalbaba Malboum, prezident Africké atletické federace.

Sebastian Coe (vlevo) a Lamine Diack na archivním snímku

Sebastian Coe (vlevo) a Lamine Diack na archivním snímku

A když už bylo jasné, že je zle, přišel loni Diack dokonce s fantasmagorickým zdůvodněním, proč milion liber z Ruska, jehož atlety doping obepínal jako obří krakatice, nelze považovat za úplatky. „Psal se rok 2012 a bylo nutné vyhrát bitvu o Dakar. Svrhnout prezidenta,“ líčil vyšetřovatelům dle deníku Le Monde. „Potřebovali jsme peníze na kampaň, abychom zmobilizovali mladé. Na schůze, na dopravu, na letáky. Šéf ruské atletiky byl součástí Putinova týmu a my souhlasili s tím, že nám Rusko pomůže.“

Tehdy skutečně padl prezident Abdoulaye Wade a nastoupila nová hlava státu. Senegal jen zíral: i tohle řídil Diack? „Prezentovali nám jej jako rytíře v zářivé zbroji a teď jsme zjistili, že má být kmotrem mafie,“ udiveně napsal v editorialu tamní list Le Temoin.

Z románové postavy vyděděnec

Diack „trumfl“ i fotbalové kolegy tím, že poslal mistrovství světa do Kataru ještě před nimi. Jeho impérium se ale zhroutilo rychleji, než kdo čekal. Po 16 letech v čele IAAF jej loni vystřídal Sebastian Coe, nyní odhalující nikoli kostlivce, ale rovnou celé hřbitovy v zatuchlých atletických skříních.

Diack politik, funkcionář i manipulátor skončil. Vyšetřují ho francouzské úřady, synovi hrozí kriminál, v rodné zemi už není „pánbůh“, další a další obvinění přibývají.

Byl snad Diack vůbec tím nejhorším ze všech, destruktivnějším než fotbaloví kmotři FIFA? „Ta pod vedením Seppa Blattera prodávala pořadatelství mistrovství světa, ale co víme, pořád vyhrával nejlepší tým - tedy nikdy Anglie,“ napsal sebeironicky britský Telegraph: „V atletice to však tak nebylo. Nešlo jen o hromadění majetku, tento sport kvůli dopingovým podvodníkům zkorodoval v samé podstatě. Stal se šíleně zkaženým.“

Jeden velký životní román tak končí pádem hlavní postavy.







Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze