Tahle výhra byla z pohledu vašeho mužstva poměrně snadná, že?
Bylo to tím, že jsme na palubovce dělali věci, které po nás trenéři chtěli. Pár hráčů je zraněných a nemohli hrát, takže jsme si museli poradit bez nich. Povedlo se a to byl hlavní důvod, proč jsme na konci odcházeli ze hřiště jako vítězové.
Čím se zápas s Ústím lišil od předchozího v Ostravě, kde jste o tři body prohráli?
Tentokrát jsme byli mnohem agresivnější od samého začátku, vraceli jsme se. Po většinu času jsme plnili pokyny koučů, doskakovali, bránili, najížděli si.
Zmínil jste doskoky. Speciálně v úvodní půli byly vaší velkou zbraní také trojky.
Yes, sir, to ano.
Těší vás vlastní výkon?
Jsem spokojený. Jsem na hřišti od toho, abych udával tempo. Když dám na začátku pár bodů, věřím, že to náš tým nastartuje. Teď jen potřebujeme v dalších zápasech zopakovat tu agresivitu, pak ještě můžeme v závěru sezony udělat dobrý výsledek.
Jak si udržet vítěznou mentalitu do dalších zápasů, abyste nedopadli jako v Ostravě po jasném triumfu nad pražským USK?
Musíme hrát jako proti Ústí, dřít od úvodu. Prostějov (sobotní soupeř Beksy) je výborný tým, nehraje se s ním snadno. Musíme do toho vložit hodně energie a být trpěliví. Ale když budeme hrát týmově, měli bychom tam uspět. Musíme se soustředit na naši hru.
Během zápasu jsem seděl na tribuně kousek od vaší rodiny a viděl vašeho synka čistit florbalový mantinel na kraji palubovky papírovým kapesníkem. Uklízí takhle i doma?
(Chytá se za hlavu a směje se) Ano. Strašně rád něco čistí. Načapeme ho třeba v koupelně, jak pulíruje dlaždice na stěně kartáčkem na zuby. Jeho fantazie nezná mezí, vždycky si najde nějakou takovou zábavu a čištění patří mezi jeho nejoblíbenější. Pořád nás s manželkou vidí něco čistit a uklízet, takže myslím, že to má odkoukané.
Jakpak se jmenuje?
Zaiden.
A jeho mladší sestřička?
Zaniyah. Děcka máme od „Z“.
