„Televizní společnosti nikomu nic nepřikazují. Jednotlivým sportům spíš jen naznačují, jak by mohly být atraktivnější,“ říká komentátor Vladimír Drbohlav, který vyjednává přenosy za Českou televizi.
Jako první se otřásl tenis: zavedl tie-break
Změna počítání ve volejbale, větší míčky na stolní tenis nebo přesun závodů do center měst. To vše se stalo kvůli televizi. Jako první, a to velmi významně, se kvůli zvýšení diváckého zájmu otřásla v sedmdesátých letech minulého století pravidla tenisu. Za stavu 6:6 v setu byla zavedena zkrácená hra, tzv. tie-break.
Do té doby musel set skončit rozdílem dvou gamů a objevovaly se výsledky 15:13 či 20:18. A s tím do televize? Těžko.
Pro tvůrce programu bylo takřka nemožné naplánovat přenos z tenisu: nevědělo se, zda zabere 50 minut, nebo 6 hodin.
„Po zavedení tie-breaku nastal obrovský televizní boom,“ vzpomíná Vladimír Drbohlav. Rozšířené vysílání však postupně způsobilo inflaci tenisu - v devadesátých letech bylo na světových obrazovkách víc než tisíc hodin přenosů ročně.
Pravidla sportů se mění dvěma směry: hledají se nové, atraktivní formy a také způsoby, jak zápasy či závody časově omezit.
Atletické běhy, cyklistika i plážový volejbal. To vše se ve velké míře přesouvá do center velkých měst. Biatlon a klasické lyžování zavedly přehledné stíhací závody a rychlé sprinty.
„Tvrdě se proti tomu staví závodníci ze severských zemí. Říkají, že sprinty degradují lyžování,“ prohlašuje Drbohlav.
Kromě tenisu potkala nedávno změna bodování další dva sporty: volejbal a stolní tenis. Volejbal se teď počítá bez ztrát a do 25 bodů místo dřívějších 15.
„Délku zápasu lze nyní mnohem lépe odhadnout. Dřív to nešlo, třeba při olympiádě 1976 hráli Poláci každý zápas čtyři hodiny,“ říká Drbohlav.
Stolní tenis upravil nejen bodování (dřív tři vítězné sety do 21 bodů, dnes čtyři vítězné do 11), ale pro lepší přehlednost zavedl větší míčky. A jeho popularita roste.
Také tenis už vymýšlí další změny. Na menších turnajích se zkusilo mnohé: hra na jedno podání, game bez shody, či zrušení nového servisu, když se míč dotkne pásky.
Něco z toho se těžko ujme, ale jedna úprava v poslední době přece jen prošla: na některých turnajích byl ve čtyřhrách místo rozhodujícího setu zaveden super tie-break, tedy zkrácená hra do 10 bodů.
Revoluce potkala i atlety: už žádné chybné starty!
Velkými otřesy prochází v poslední době atletika. Od ledna došlo k revoluci v „ulitých“ startech při bězích. Závody už se nebudou protahovat: jediný chybný start, ať ho způsobí kterýkoliv ze závodníků, je hrozbou. Při každém dalším následuje diskvalifikace, i když běžec sám chyboval poprvé.
„Zhruba před patnácti lety na stejný systém přistoupilo plavání, samozřejmě opět kvůli televizi. Kupa falešných startů dělá z přenosů chaos,“ upozorňuje Drbohlav.
„Ale uznávám: atletickým sprintům ubude kouzlo, závodníci budou míň riskovat.“ Televizní společnosti chtějí dále omezit délku mítinků, někde už se v technických disciplínách závodí na snížený počet pokusů.
A jak byly zasaženy dva nejpopulárnější sporty, hokej a fotbal? Téměř všude v Evropě a posléze i v NHL bylo zavedeno tzv. zrychlené vhazování, aby se zabránilo průtahům v přerušené hře. Hra začíná 5 vteřin poté, co rozhodčí ukončí střídání, čímž délka zápasu klesá v průměru o 15 až 20 minut.
Televize zprvu nadšeně vítala fotbalové pravidlo o „zlatém gólu“. Brala ho jako zpestření, ale brzy si uvědomila, že najednou neumí odhadnout délku zápasu.
„A tak jsme se zasadili o jeho zrušení,“ přibližuje Drbohlav.
