Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Kvitová odmalička riskuje. Teď zhubla, už se nehrbí a vyhrává

Petra Kvitová | foto: AP

1 2010
Londýn (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Pět kilo dolů, lepší servis, levá ruka, chladná hlava. Cesta k úspěchu tenistky Petry Kvitové se dá popsat i v několika heslech. Jenže to by k wimbledonské semifinalistce bylo trochu nefér. Zaslouží si těch slov víc.

Dnes hraje Kvitová životní zápas: ve dvaceti se postaví Sereně Williamsové v boji o finále turnaje turnajů. "Přesto si myslím, že k vrcholu formy jí ještě dva roky chybí," tvrdí trenér David Kotyza.

Kvitové je dvacet. Když mluví, občas se začervená, stydí se, a přestože to zní jako fráze z telenovely, je skromná. Na Wimbledonu sice porazila Wozniackou a Azarenkovou, ale na to říká: "Dobrý výsledek, jenže ty holky jsou pořád jinde. Musím hodně makat."

Jak svět vidí Kvitovou:

co o ní řekli a napsali

Virginia Wadeová (vítězka Wimbledonu 1977)
"Zhubla, zrychlila, její forhend po čáře je neuvěřitelný. Někdy by mohla být trochu klidnější, míč víc rozehrát a neútočit."

Lindsay Davenportová (wimbledonská vítězka 1999)
"Strašně mě překvapilo, že jí forma vydržela od začátku turnaje. Jako levačka může být velmi nebezpečná."

Pam Shriverová (pětinásobná vítězka čtyřhry ve Wimbledonu) "Je to velká bojovnice. Většina holek by se v takových situacích, které ona zvládne, dávno sesypala."

Daily Mail
"Obrat v zápase s Kanepiovou je omračující. Kvitová je vycházející hvězda světového tenisu."

The Guardian
"Kvitová překvapila všechny. Ale pro Williamsovou bude asi jen malým zdržením na cestě ke čtvrtému wimbledonskému titulu."

The Times
"Potom, jak se nadřela proti Kanepiové, by Kvitová mohla proti Sereně připomínat lovce, který na rozběsněného nosorožce útočí hráškem."

Kvitovou vychoval otec Jiří, který před jejím narozením pomáhal ve Fulneku stavět kurty a založit tenisový klub. Do něj se vozila už v kočárku a brzy sbírala míčky. Táta ji trénoval do šestnácti.

A brzy odhadl, že jeho dcera nebude žádná atletka, která někoho unaví hrou od základní čáry. Může se to zdát jako maličkost, ale tohle rozhodnutí bylo základ.

Dej ránu! Riskuj!

Kvitová byla odmala nucena riskovat, tlačit, dobře zaservírovat a dalším úderem hnát soupeřku do opačného rohu kurtu.

Rána, bum, k čáře, riskuj víc. Ještě! Míče hraje brzy po odskoku, rychle, nenechá tenistku na druhé straně vydechnout. Pomáhá jí i to, že je levoruká: přece jen je takových hráček docela málo.

Ještě loni měla Kvitová pár kil navíc. Shodila jich pět a další s kondičním trenérem přeměnila na svaly. Člověk si dnes všimne, že jí to víc sluší, že zhubla, ale z pohledu tenisu to jsou spíš drobnosti. Důležitější bylo, že chodila shrbená, držení těla bylo špatné.

A když pak tenista stojí správně, úder hned vypadá jinak. "Už netrefuje tolik rámů, u míčů je dřív a v zápase víc vydrží," popisuje kouč Kotyza.

Výsledky jsou dva. Jednak už není tak snadné Kvitovou utahat. Dřív stačilo zahrát jednou doleva, jednou doprava a bylo jisté, že nebude stíhat. Dnes to sice stále není Heninová či Venus Williamsová, ale pohyb zlepšila velmi.

Z toho plyne druhá výhoda. Když se tenista na úder nemusí horko těžko natahovat, ale je u něj včas, může s ním něco vymyslet. Přichází řada na taktiku a to by mohl být v kariéře Kvitové další krok.

"Je to náš cíl do budoucna," plánuje trenér. "Aby její hra nebyly jen bezduché rány, ale aby šla občas i k síti. Hlavu i ruku na to má." Jinými slovy je Kvitová větší talent než třeba Nicole Vaidišová. Ta měla svůj tenis hodně vydřený. Ale dlouho měla jiný talent: na tvrdou práci. To je stejně důležité a v dnešním strojovém tenise mnohdy nejdůležitější.

Jenže ani Kvitová není v žádném případě flink. Dokonce patří mezi výjimky, které se na tréninky těší. "Navíc se koučuje velmi dobře," popisuje Kotyza. "Ze tří čtvrtin poslechne, co po ní chci. Když vidím, že se nesoustředí, houknu na ni, a hned zase hraje, jak má."

Petra Kvitová

"Já šťastná. Neuvěřitelné!"

Soustředění, psychika, nebo chcete-li hlava, je tím, čím Kvitová ve Wimbledonu zaujala nejvíc. Prohrávala 3:5 s Azarenkovou a vyhrála 7:5, 6:0. Odvrátila pět mečbolů Kanepiové. Dokáže vyhrát zápas, i když nemá den. To je znak šampionů, umí to třeba Roger Federer.

"Chlap někdy kouká, co holky na kurtu vyvádějí," říká trenér David Kotyza. "Ale Petra má vážně hlavu na to, aby vyhrávala velké turnaje." Když se ti dva dali před dvěma lety dohromady, řekli si, co všechno chtějí zlepšit. A kromě fyzické kondice to byl především servis. Při 183 centimetrech a 70 kilech to může být velká zbraň a nutno říct, že z velké části už je.

"Ale pořád tomu hodně chybí," uvědomuje si Kvitová. "Jednou mi jde, podruhé ne." Je na ní vidět, jak tenisem žije a jak ji baví. Podřizuje mu stravu, a když byla nedávno na dně, zašla taky k psychologovi. Neruší ji ani to, že má vážnou známost, což některé mladé tenistky položí.

Ale aby to nebyla jen óda. Pokud bychom měli Kvitovou přece jen za něco pokárat, je to její angličtina. Při rozhovorech z ní ve Wimbledonu teče ještě víc potu než na kurtu. "Já, šťastná, neuvěřitelné." Ale to určitě půjde zlepšit snáz než servis.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze