Není to zvláštní krok?
Kudlička: Nesmíme mít nic, aby nám to všechno nesebrali v call roomu. Pak by se člověk mohl divit, že nemá čím namotat tyč. Všechno prý bude na ploše.
Rozhodilo vás to?
Balner: Magnézko jsem si nebral, takže ne. A tejpy, to je nesmysl! Když trošku prší, musím si tyč přemotat, takže se pásku budu snažit nějak propašovat.
Jak zvládáte vedro?
Balner: V hotelu je klimatizace a když na tréninku strávíme dvě hoďky, tak se pak zchladíme, to se dá snést. Po tom horku, co panovalo v Česku, jsme trochu zvyklí.
Mění se teplotou pro skokana něco?
Kudlička: Nic, spíš je to nepříjemné. Na teplo jsme zvyklí z domu, ale pokud přijde taková ta standardní pekingská vlhkost, ta pak bude pro všechny Evropany nepříjemná, protože na ni nejsme zvyklí.
Cloumá s vámi nervozita?
Balner: Zrovna se chystáme na trénink, jedeme se rozcvičit jako před každými jinými závody. Vyspali jsme se dobře, v sobotu jdeme do akce a těšíme se. Už jsme tady dost dlouho na to, abychom mohli jít do závodu.
Jak dlouho vám trvalo otáčení biorytmů?
Balner: Mně osobně tři dny.
Kudlička: Já myslím, že jsme se úplně neotočili. Chodíme spát standardně před třetí hodinou ráno. Ale vzhledem k tomu, že kvalifikace je nezvykle až odpoledne, tak to zase takový problém není. Horší by bylo, kdybychom šli jako holky už v 9:30, to by bylo špatně. Ale my začínáme ve tři čtvrtě na sedm, člověk klidně může spát do dvanácti a nic se nestane.
Honzo, když jste uviděl Ptačí hnízdo, ožily vzpomínky na olympiádu?
Kudlička: Když jsem přijel na rozcvičovák, to na mě dýchla nostalgie, atmosféra. Když jsem viděl olympijskou vesnici a ten dům, kde jsem bydlel, jídelnu, k tomu Ptačí hnízdo, nejkrásnější atletický stadion na světě, ty vzpomínky tady jsou. A já se těším.
Motivují takové vzpomínky?
Kudlička: Motivovalo by, kdybych si říkal, že chci něco proti olympiádě napravit, ale Peking se relativně povedl (skončil sedmý). Takže jdu s čistou hlavou a těším se. Víc, než když jsem tady byl prvně.
Michale, jaké bude závodit před 50 tisíci diváků?
Balner: Všem závodníkům, atletům ty mraky diváků přinášejí jenom prospěch. Když se dokáže stadion roztleskat, což se asi stane, bude to jen velké plus.