Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z utrápené sezony ke světové medaili? Sen tam je vždy, tvrdí Kiki a Maki

Kristýna Kolocová (vlevo) a Markéta Sluková zatím nezažívají ideální sezonu. | foto: Sport Invest Group

25 2015
Zatímco loni zahájily sezonu snově, letos na velký výsledek zatím čekají. „A podle toho se cítíme, žádná sláva,“ přiznává plážová volejbalistka Kristýna Kolocová pár dnů před startem mistrovství světa. Spolu s Markétou Slukovou letos dobyly zatím „jen“ tři devátá místa - a to vše přitom v sezoně, která pro ně je mimořádně důležitá.

Právě v těchto měsících se totiž rozhoduje o kvalifikaci do olympijského Ria, což měl být pro český pár vrchol kariéry. Po loňské sezoně, kterou ozdobily triumfy na turnajích v Praze a Berlíně či třetí místo z grandslamu v Gstaadu, se zdálo, že by kvalifikace neměla být až takovým problémem.

Jenže letošní výsledky, které se do kvalifikačního zápolení počítají, zatím příliš úchvatné nejsou. Tři umístění v elitní desítce, ale také nepostup ze skupiny v Poreči nebo nedávné 17. místo z Floridy příliš nadějné vyhlídky nedávají.

„Nebudeme si nic nalhávat, ideální to není. Bavíme se o tom, je to hrozně důležitá sezona,“ přiznává Sluková. „Jestli někdy potřebujeme předvést výsledky, tak teď. Ale ještě není všem dnům konec.“

Jako by letos nic nešlo podle představ. Už v přípravě zbrzdila „Kiki a Maki“ nemoc. Pak přišlo trápení před domácím publikem v Praze, z pěti zápasů dvě výhry a místo obhajoby titulu konec v osmifinále. Jindy zase los opakovaně stavěl do cesty silné Brazilky Antonelliovou a Julianu... 

Česká dvojice Kristýna Kolocová (vlevo) a Markéta Sluková v duelu proti finskému páru Lehtonenová, Lahtiová.
Kristýna Kolocová a Markéta Sluková (vpravo) v utkání se Švýcarkami Ninou Betscharterovou a Nicole Eiholzerovou.

„Je to jedno s druhým,“ míní Kolocová. „Ale myslím si, že chybí jen relativně málo k tomu, abychom zápasy, které prohráváme, zase vyhrávaly.“

Pátý pár z olympiádě se po loňské sezoně ocitnul v nové roli. Najednou jsou favoritkami. Najednou se od nich čekají velké výsledky. „Je to něco, co jsme nikdy dřív nezažily. Být v roli top světového hráče... Já se tak někdy moc necítím. Cítím se jako malá holka, která neví, co tam má dělat. Přitom bych měla hrát roli světové hráčky,“ řekla Kolocová.

Sezona přitom jede v ďábelském tempu. Od pražského startu hrály Kolocová se Slukovou každý týden turnaj. Času na vyladění nedostatků je málo.

„Snažíme se najít příčiny, proč nám to tak nejde, a pracovat na nich. Ale ne vždycky jde všechno hned, což by přitom bylo fajn, když potřebujeme hned hrát další turnaj,“ vysvětluje Sluková.

V hlavě přitom jí i Kolocové musí viset strašák: Každá další chyba tě může připravit o olympiádu... „Jakmile člověk jednou spadne do pochybností a toho, že se trošičku trápí, tak se z toho dostává hůř. A nepřidá ani to, když člověk ví, že tato sezona je extrémně důležitá. Už taky víme, že nemládneme, daly jsme si nějaké cíle a tohle se nám do krámu nehodí,“ vykládá Sluková.

Aneb: další šance na olympiádu by byla až za čtyři roky, kdy už mohou mít - čistě teoreticky - obě nejlepší volejbalové roky za sebou.

Chmurné vize ale může brzy vystřídat optimismus. Už v sobotu vstoupí 27letá Kolocová s 26letou Slukovou do mistrovství světa v Nizozemsku. „Může se stát cokoliv. Sen o medaili je tam vždy,“ hlásí odhodlaně Kolocová.

Pokud by se splnil, obraz utrápené sezony by se rázem vylepšil.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze