Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Kreuzigerův volný den: Po prvním jsem trpěl, ten druhý bude v pohodě

Roman Kreuziger | foto: Profimedia.cz

21 2010
Pau (Od zvláštního zpravodaje iDNES.cz) - Mohl vyspávat, relaxovat, dát si pauzu. Zasloužil si to, má za sebou přes 3 000 kilometrů v sedle. Místo toho Roman Kreuziger o volném dnu, který si včera Tour de France vybrala, vyskočil z postele ve čtvrt na devět.

"Takže skoro nejdřív ze všech dosavadních dnů tady ve Francii," tvrdil. "Ráno jsme měli dopingovou kontrolu. Druhou od začátku Tour."

Po snídani vyrazil hodinu točit nohama na kole, dal si oběd a pak říkal: "Po Tour budeme muset analyzovat, proč byl ten druhý týden takový, jaký byl, a proč se mi pár etap až tak nevydařilo."

Byly dvě: na Ax-3 Domaines a ta s přejezdem Col de la Madeleine. Byl za tím problém, o kterém jste se nechtěl šířit. Už prozradíte?
Až zanalyzujeme celou Tour, pak to možná řeknu. Teď nechci.

Mohla to být nemoc? Basso má rýmu, sám jste říkal, že se s tím moc dobře nejezdí. Potkalo vás něco podobného?
Onemocněl nám i Kuščinskij, teď Ivan. Spojitost bych v tom ale neviděl, i když jsme to všichni tak nějak chytili.

A jak se pár dní cesty od Paříže cítíte?
O dnu odpočinku se trošku odreaguju, pauza určitě přišla vhod. Ale právě kvůli tomu jsem unavený víc, než když se šlape a když není tolik volného času.

Prolomíte prokletí volných dnů, nebo se vám nebude dařit stejně jako po tom prvním?
Druhý den je vždycky jiný než ten první, vždy, když jsem trpěl, tak to bylo právě po tom prvním. Teď by to mělo být v pohodě.

Co Tourmalet, už ho vyhlížíte a vymýšlíte, jak na něj?
Ne, jenom včera, když jsme ho sjížděli, mi v paměti utkvěly určité pasáže. Může být i zvláštní počasí, uvidíme až na startu. Taktika? Je den volna, takže vůbec o závodění nepřemýšlím. Až během prvních padesáti šedesáti kilometrů pochopím, jaké mám nohy, pak můžu začít přemýšlet o tom, co se dá vymyslet.

Na Tour se nerozdělují žádné dárečky. Bojuje se tu tvrději než v jiných závodech?
Vyhrát etapu na Tour znamená zajistit si smlouvu na příští rok nebo dva. Vítězství je pocta.

Tour = boj o smlouvu?
Ne, spíš o prestiž. A kdo vyhraje etapu na Tour, většinou to není náhoda.

Máte do francouzských etap speciální rituály, děláte pro nejdůležitější závod roku něco jinak?
Určitě nemám, na Tour se neexperimentuje.

V čem je tak specifická?
Tour je Tour, to je vidět ve všech směrech, jak v organizaci, tak v závodění. Etapové závody jsou o etapách, ale Tour je dvacet dní, které jsou skoro jako jednodenní závod. Právě proto je jiná.

Co je tu nejvíc výjimečné?
Můžu porovnávat s Vueltou, kterou jsem jel dvakrát - Tour je mnohem víc stresující, před etapou i po ní zažívám obrovský mediální zájem, všude je plno diváků. Ve všem větší než ostatní závody.

Jede se i jinak, je v pelotonu cítit větší agresivita, hlad po vítězství?
Nechtěl bych shazovat ostatní závody, ale vítězství tady má úplně jinou hodnotu než na Giru. A Vueltu, na kterou přijedete až po Tour, berete zase s nadhledem. Jedno je ale na všech třech etapácích stejné: každý rok je jenom dvacet možností vyhrát.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze