Zdá se, že tváře máte trochu propadlé. Zhubl jste během prvního týdne Tour na svoji ideální váhu pro horské etapy?
To ne. Sice se nevážím, ale s kily to ještě není žádná sláva. Spíš jsme po těch rovinách všichni trochu nafouklí. Ale už v sobotu si pořádně zapracujeme. Etapa do Station des Rousses není zvlášť dlouhá, ale nastoupáme přes 50 kilometrů v kopcích. Tělo dostane zabrat a v neděli bude připravené na ještě těžší etapu.
Už tedy necítíte žádné následky belgických pádů?
Jen trochu bolesti na stehně, bylo naražené a sval natažený. Ale v horách by to mělo být v pohodě.
Na Station des Rousses jste nikdy předtím nebyl. Sháněl jste informace o cílovém kopci?
Z knížky s itinerářem vím, že konec je dlouhý, ale ne moc prudký. Mohla by do cíle přijet skupina 20 až 30 lidí. Ale záleží na tom, jak kdo zaplatí za tyhle dva dny vedra.
Může jít o etapu, která definitivně určí, na koho celý tým Liquigas pojede? Zda na vás či na Bassa?
Ještě ne. Jedeme na dva lídry a to pořád platí.
Nedělní výšlap do Morzine-Avoriaz jste si před měsícem otestoval v tréninku. Co se na něm může stát?
Cokoliv. Jde o dost táhlý kopec. Ale možná i tam přijede spolu 10 nejlepších a úplně se to neroztrhá.
Načetl jste při tréninku stoupání do Avoriaz tak dobře, že o něm po jediném projetí víte vše potřebné?
V tréninku je to vždy jiné než v závodě. Kostky do Arenbergu jsem si letos také dvakrát tréninkově projel, ale když tam pak najedete šedesátkou v pelotonu, vypadají úplně jinak, než ve dvou v poklidném tempu. Ale určité důležité body mi na Avoriaz v paměti utkvěly.
Takové, kde byste mohli s Bassem zaútočit? Říkali jste přece, že letos chcete na Tour útočit.
O tom budeme přemýšlet, až přečkáme sobotu. Vytipované místo nemáme. A pořád říkám: Pyreneje budou důležitější.
