Na slíbenou hodinku věnovanou diskuzi se čtenáři iDNES.cz přišel v mírném předstihu.
Dotazy bral tak, jak přišly, každou odpověď pečlivě formuloval. Zájem ze strany čtenářů byl obrovský, proto se dostalo sotva na třetinu všech otázek.
robert bakalář odpovídal zde |
Ale přesto měl cyklistický expert pocit, že svou práci nedělá zbytečně. "Není nic příjemnějšího vědět, že děláte práci, která lidi z druhé strany obrazovky těší. Jediná věc mě mrzí, že jsme během téhle hodiny neměli čas odpovědět na více dotazů, protože to bychom nestihli oběd a možná těžko bychom stíhali večeři," usmál se devětašedesátiletý Bakalář.
A o jakých tématech se čtenáři iDNES.cz Robert Bakalář diskutoval?
O šancích Romana Kreuzigera jednou vyhrát Tour, Vueltu nebo Giro
Roman je nejen pro mne, ale myslím že i pro celý cyklistický svět zjevením. Uvědomme si, že ve 23 letech byl lepší na Tour snad jen Ullrich a loni Schleck.
Takže: je natolik sebevědomý a důsledný, že jeden z těhle závodů (Giru moc nevěřím) vyhraje. Strašně bych mu to přál, protože ho znám od narození.
O "nevstřícnosti" Kreuzigera vůči fanouškům a novinářům
Roman je natolik cílevědomý, že už před odletem na Tour požádal média, aby ho co nejvíc šetřila. Já se nedivím, když bude trochu odtažitý v okamžiku, kdy mu trošku v tu chvíli uniká cíl skončit v první desítce.
Rozdíl mezi ním a všemi ostatním, ať už současnými nebo bývalými hvězdami, vidím v tom, že on na ten vrchol teprve stoupá a ví, že pro to musí udělat všechno. I když to někoho může bolet a mrzet. Ti ostatní už nemusí nic dokazovat, protože jsou už slavní - Cancellara, Armstrong, který se výjimečně s lidmi zdravil.
Ale stejně jako Roman vystupoval Contador - absolutní soustředění na výkon někdy může kolidovat s jinými zájmy. Ale nesuďte ho přísně. Možná zarmoutil lidi, kteří za ním jeli 1000 km, ale udělal radost nám ostatním, a možná i vám.
O zatím žádném dopingu na letošní Tour
Každý den jsem se budil s hrůzou, abych jako první zprávu si nepřečetl o podobném problému. Dej "cyklistický pánbůh", aby to vydrželo déle než vloni, kdy jsme se dozvěděli o Schumacherovi, Kohlovi po skončení Tour.
Jinak si myslím, že metody, kterými se zkoumá doping, jsou natolik promyšlené, že si dneska těžko někdo dovolí přijít o práci a o peníze.
O tom, jak při dlouhém komentování "dobíjí baterky"
Při šestihodinových etapách jsem jako cyklista ve studiu, protože tam mám ty cyklistické gely (tyčinky nelze, protože ty se musí kousat). Baterky dobíjím tak, že ráno si dám dobré espresso a jdu vysílat. Protože jsem ve studiu hodinu a půl, někdy dvě hodiny před začátkem přenosu. Netajím se slabostí pro červené víno, ale až večer po přenosu.
Domů přicházím v sedm večer a po večeři začíná příprava na další etapu. Dá se říci: co hodina etapy, to hodina přípravy. Protože nikdy nevíte, co se může stát. Už jsem vysílal hodinu a půl mlhy. A Eurosport se neodpojí, takže na to musíte být připravený. Kolo mi chybí. Mám trasu mezi 70-80 km kolem Prahy.
O názorech, že při přenosech málo využívá internet
Jako pomocná berlička mi slouží jak letour.com, tak cyclingnews. Podstatné je, že komentátor se musí držet obrazu a nekoukat po internetu, protože pak se mu může stát, že by třeba neviděl a nezaregistroval pád Jense Voigta, protože by zrovna hledal složení skupiny.
To, jestli informace slovní přijde o něco později, si nemyslím, že je problém. Protože se jí divák dozví i z obrazovky a doplněk potom i slovně. Dívat se v klidu na internet je něco jiného než se dívat na internet, obrazovku a ještě k tomu komentovat.
O tom, jak vnímá kritiku na svou osobu
Pokud (internetové diskuze) budou věcné a hlavně podepsané a nikoliv anonymní, tak jsem přístupen o věcech mluvit. Jinak, a neberte to jako samolibost, na to už jsem dost starý, se s anonymy odmítám bavit. Protože povětšině jsou to lidé, kteří nedokázali téměř nic, ani ve své profesi. Ale urážet, to jim jde dobře.
O konci kdysi populárního Závodu míru
Závod míru je určitě škoda. Protože to byl tenhle závod, který přivedl k cyklistice stovky kluků, z nichž mnozí dnes pracují jako trenéři, sportovní ředitelé a nebo úspěšní obchodníci.
A nebo vychovávají své syny, jako Roman Kreuziger, nebo Franta Klouček či Standa Bambula. Ti přišli k cyklistice právě přes sledování Závodu míru, v němž neuvěřitelnou práci udělal Honza Smolík svým vystupováním na obrazovce.
O rostoucí masovosti seriálu Kolo pro
Cítím, že tam je problém. Ten ale vychází z toho, že cyklistika tohoto druhu je u nás stále populárnější. Vždyť třeba na Drásalovi nebo v Chrudimi v děsném počasí bylo přes tisíc lidí na startu. Fakt je, že pak je to někdy strkanice na úzkých cestičkách, a že ti co si chtějí zazávodit, mají s cyklistickými "šneky" potíže.
