Jenže pár desítek minut po utkání na něm stále byly patrné stopy nedávné agónie.
Je k vzteku ztratit takhle nadějně rozjetý zápas. České házenkářky mohly být na evropském šampionátu v Maďarsku jednou nohou v hlavní skupině, jenže útlum ve druhé půli je o výhru nad Španělskem připravil. "Nezlomí nás to, jedeme dál," říkal český kouč Lubomír Krejčíř. Jenže pár desítek minut po utkání na něm stále byly patrné stopy nedávné agónie.
Začátek vypadal skvěle, vítězství se zdálo nadosah.
Dařilo se nám v obraně, vycházel přechod do rychlého protiútoku i zakončení. Španělky nás nijak nepřekvapily, snad jen svým špatným výkonem a slabou produktivitou střelby, čemuž hodně napomohla vynikající Ajglová v brance.
Jenže druhý poločas byl úplně odlišný. Co se stalo?
Už před přestávkou jsem začal cítit nejistotu, dvě minuty před koncem jsem si sice vzal 'tajm', ale holky se už viděly v šatně. Pak už jsme nedokázali překonat jejich vysunutou obranu, scházel pohyb, nedostávali jsme se do šancí. Možná se trochu projevil úbytek sil, chyběla zraněná Fabíková. A rozhodčí změnili způsob pískání.
V čem přesně?
V rychlejším posuzování pasivity, větší přísnosti při vylučovaní. Prostě tam rozdíly byly. Nemůžeme si stěžovat, když jsme v závěru neproměnili pět šest šancí, ale poslední faul byl podle mě na sedmičku a utkání by skončilo spravedlivou remízou.
Někoho udivilo, že příležitost vůbec nedostala levačka Zámorská, kterou nahradila Šašková. Až na jeden z posledních sedmimetrových hodů, na který šla zase rovnou z lavičky. Proč?
Zámorská není hráčka proti vysunutým obranám, věřím jí proti postavené defenzívě, kde může uplatnit střelbu z dálky. A sedmičky dávala studená v přípravě, ani jednou se nemýlila a chodí na ně i v klubu. Výkon Šaškové se odvíjel od první zahozené příležitosti.
Naopak ve výborném světle se představily Ajglová, druhá brankářka Selicharová, Knytlová, Fabíková. Můžete z toho mít ale teď vůbec radost?
Těžko, radši bych snesl, kdyby hrály špatně a my zvítězili. Na mistrovství Evropy se počítají body, ne výkony.
