Snil o své první medaili z mistrovství světa, ale už po krátkém programu mu v Nice patřilo až 14. místo. Ve volné jízdě klesl krasobruslař Tomáš Verner o další dvě příčky níž - a férově uznal: Letos jsem na medaili neměl.
"Doufal jsem v trochu lepší tečku za sezonou. Ale ve sportu se nedá nic obehrát ani obejít."
Jak to myslíte?
Jsem smutný z toho, že jsem nedokázal držet krok se světovou špičkou. Ale asi bych si nalhával sám sobě, kdybych si myslel, že se můžu jen tak srovnávat s klukama, kteří měli za sebou opravdu dobrou sezonu, zatímco já bojoval se zády a kolenem. Nemohu jen tak přijít, zajet a vyprášit jim kožich. A to se ani nestalo.
Kolik jste toho měl za sezonu vlastně natrénováno?
Můj trenér Bob Emerson spočítal, že bych měl mít 45 tréninkových týdnů. Přitom já jich odtrénoval 14. To přece jen není počet, po kterém bych mohl předvést perfektní výkony. Přesto jsem věřil, že mohu zajet v Nice dobré jízdy. Teď uznávám, že na rozdíl od Evropy nebyl tady můj sen o medaili úplně reálný. Ale ten sen trvá a já budu dělat vše proto, abych si ho splnil dřív, než skončím po olympiádě v Soči kariéru. I když vím, že už se mi čas krátí.
Co teď nejvíc potřebujete?
Dát se zdravotně úplně do pořádku, abych mohl v klidu a nerušeně v Kanadě trénovat. A pak se pořádně připravit na seriál Grand Prix, abych si v něm zvedl sebevědomí a začal si věřit, že mohu patřit k těm, co jezdí o medaile.
V této sezoně jste těch závodů moc neabsolvoval. I to bylo špatně, že?
No právě. Potřebuju příští sezonu víc závodit i proto, abych jen nemluvil o tom, jaké chci mít body, ale abych takové řeči podložil před šampionátem i nějakými závody. Letos to nebylo podložené takřka ničím. Na podzim jsem kvůli vyhřezlé ploténce závodil jen jednou v Japonsku, a to ani nepočítám, to byl katastrofální závod. Pak přišlo mistrovství republiky, kde mi všechno vyšlo. Jenže potom se Evropa úplně nepovedla. No a svět, to jste viděli. Za rámeček si ho nedám.
Vaším osudovým skokem se stal v Nice čtverný toeloop. Proč se nepovedl ani ve volné jízdě, kde byl jen trojitý?
Já opravdu nevím! Na rozjížďce jsem s ním neměl problém, byl jsem na něj připravený. Nevím, co se stalo. Musím naskákat víc čtveráků v sezoně, aby nebyly založené jen na náhodě. Musím mít stejně jako Chan jistotu, že ho v závodě na 90 procent dám.
Český krasobruslař Tomáš Verner během volného programu na mistrovství Evropy v Sheffieldu.
Konec závodu jste si tentokrát mohl užít v hledišti. Co jste tomu říkal?
Připomínalo mi to můj první šampionát, kdy jsem odjezdil svůj program, pak si sedl do hlediště a koukal na ty nejlepší. Jenže to je pěkné v době, kdy sbíráte zkušenosti, a ne v době, kdy mezi těmi nejlepšími sám chcete být. Takže pocity jsem měl smíšené. Viděl jsem poslední dvě rozjížďky a některé programy si užil. Mrzí mě, že Michalovi nevyšlo pár skoků, protože si myslím, že medaile byla tentokrát v jeho dosahu. Jen ta zlatá ne, Patricka Chana porazit zase nešlo, když rozhodčí udělali, co udělali...
Vy byste nechal vyhrát Japonce Takahašiho?
Já ano, protože ten jeho program byl daleko zajímavější než program Patricka.
Jenže Chan opět vydělal na tom, jak mu rozhodčí zvedli druhou sadu známek...
Ale není přece možné, aby za takový program dostal 90 bodů v komponentech. Zase tak skvělý výraz a interpretace tam nebyly. Já vím, vypadá to, že ho hodně kritizuju, jenže mně jsou opravdu body pro Patricka trochu trnem v oku, protože nepředstavuje to nejlepší bruslení, co tu máme. Však také i diváci na něj pískali, když bylo jasné, že je zase první.