"Byla by to pro mě obrovská zkušenost," říká dvaatřicetiletý Kracík, který v Praze začíná podnikat: je spolumajitelem bezpečnostní agentury.
Jak jste se dostal do kontaktu s boxerskou školou Mika Tysona?
Když jsem boxoval v roce 2002 svůj první profizápas proti Američanovi Raisovi, tak tam byli nějací trenéři, kteří ze mě byli nadšení. Říkali, že jsem bílej, těžkej a docela dobrej. Prý bych to mohl někam dotáhnout.
Věřil jste jim?
Myslel jsem si, že je to jen takové tlachání, ale ozvali se asi po půl roce, že bych mohl absolvovat tréninkový program ve stáji Tysona.
Dnes však je rok 2004 a v Americe jste stále nebyl. Proč?
Ztroskotalo to na vízech. Byly domluvené dva měsíce, kdy bych tam trénoval a celý cyklus zakončil zápasem. Nechápu to. Na ambasádě jsem předložil všechny potřebné podklady. Myslím si, že jsem všechno splňoval, ale bez udání důvodu mi vízum nedali.
Co jste dělal?
Šel jsem zažádat znovu, ale dopadlo to stejně. Nikdo se se mnou nebavil. Je to škoda, můj promotér byl přímo na Floridě, odkud mi volal, že se mnou počítají.
To bylo před rokem, jak vypadá situace dnes?
Byli tady Američané a dali zvací dopis na ambasádu, že se za mě zapřisáhnou. Kemp je dělaný pro těžké váhy, se kterýma bych se spároval, takže se čeká na to, až tam zase nějací borci budou pohromadě, a pak mě zase pozvou.
Takže se dá říct, že čekáte na telefonu?
Asi tak. Doufám, že se v nejbližší době ozvou, abych přiletěl. Jsem připravený. Ale bude záležet na zápasech. Pokud to bude těsně před zápasem v říjnu, tak to bude nesmysl, abych letěl. Aktuální je to pro mě teď.
Co by vám podle vás pobyt v Americe dal?
Určitě by to byla velká zkušenost, rád bych se tam podíval. Věřím, že by tam trénink měl význam a přinesl mi hodně do budoucnosti. Neslibuju si, že by si mě tam někdo mohl všimnout, oni tam asi mají takových svých rabiáků hodně. Ale chtěl bych si tam odboxovat zápas v jejich atmosféře.
To je budoucnost. Vraťme se k minulosti. Těsně vám unikla účast na olympiádě v Sydney 2000. Prý jste trochu cítil křivdu.
Neříkám, že to byla vyloženě křivda, ale hodně mě to mrzelo. Český box má ze všech dotovaných olympijských sportů nejmenší dotace, takže jsem za váhu 91 kg jel jenom na dva nominační turnaje ze čtyř. Je to poloviční šance. V Rumunsku jsem měl nějaké střevní potíže a v Anglii jsem boxoval proti Irovi a bylo vidět, že je to zástupce podporovaného státu.
Co to znamená? Měl podporu publika, ale i rozhodčích.
Po prvním kole jsem prohrával 0:3, aniž bychom do sebe bouchli. Ve druhém jsem už prohrával o šest bodů. Rozhodčí prostě většinou prosazují domácí boxery. Kdyby měla Česká republika na to, aby uspořádala kvalifikační turnaj na olympiádu, věřím tomu, že by se naši boxeři prosadili.
Pak přišla vaše dopingová aféra...
...Šel jsem jako vítěz mistrovství republiky na dopingovou zkoušku s čistým svědomím. Neudělali mi rozbor moči, ale odsoudili mě na základě toho, že jsem podepsal nějaký papír, kde byla uvedená nějaká bezvýznamná látka. Odsoudili mě na základě papíru.
Nezlobte se, ale nebyla to vaše hloupost?
Byla. Byl jsem v opojení z výhry. Bylo mi to jedno. Věřil jsem, že když mají vzorky moči, tak musí udělat rozbor. Z toho by nic nezjistili, protože jsem nic nevzal.
Zkoušel jste se nějak očistit?
Ano. Jenže tu agenturu, co zkoušku dělala, zrušili, takže už se nebylo s kým soudit. Neměl jsem šanci se očistit.
Dostal jste roční trest a přešel k profesionálům, na jejichž kategorii se trest nevztahuje. Slýcháte ještě nějaké narážky?
Ne, vůbec ne. Ani ze začátku. Hodně lidí mi věřilo.
Máte za sebou jedenáct profesionálních zápasů, všechny jste vyhrál. Jaký je rozdíl mezi amatéry a profesionály?
V profesionálech je jiná výkonnost. Jiná je i strategie boje. Amatérskej box je za diplomy, medaile a poháry. Ale že je profibox za těžký prachy, tak to u nás neplatí. Je to sice za peníze, ale za hrozně mizivý. Do práce chodím stále. Dělám osobního ochránce, jinak bych se neuživil.
ROMAN KRACÍK
Věk: 32 let
Výška: 181 centimetrů
Váha: 96 kilogramů
Trojnásobný mistr republiky v boxu
Zápasy mezi amatéry 200, 25 porážek
Zápasy mezi profesionály 11, žádná porážka
Před boxem dělal i kickbox a stal se mistrem světa i Evropy
Vystudoval střední zemědělskou školu
Ženatý, syn Filip (9)
Začínal s hokejem a hrál v reprezentačním výběru do 16 let s Robertem Reichelem Příležitostně dělá i kaskadéra a hrál v několika reklamách na služby mobilních operátorů
