Ve svém sloupku bývalý francouzský tenista píše: "Španělští sportovci jsou v porovnání se svými francouzskými protivníky neustále výrazně svalnatější."
Důvod? Doping.
Důkaz? Nemá.
Jména? Nezná.
"Ti, co vítězi, jsou ti, co se dokáží dostat přes trhliny antidopingového systému. Pokud nemáte kouzelný lektvar, je těžké vyhrávat," píše bývalý tenista.
Sportovní Španělsko se bouří.
"Nerozumím, jak můj hrdina může říkat tak hloupé věci," netají zklamání jeden ze španělských tenistů Feliciano Lopez. Tenistů se obvinění dotklo.
Jeho autorem je člověk, který má se zakázanými prostředky zkušenosti. V roce 1981 přiznal Yannick Noah užívání marihuany před zápasy.
Francie není na stejné lodi jako ostatní
Trest nedostal, ATP přijala antidopingový kodex až o několik let později a marihuana dlouho na seznamu zakázaných látek nefigurovala. Jeho syna Joakima ale kvůli přechovávání marihuany zatkli před lety ve Spojených státech, když hrál NBA za Chicago Bulls. "Takže takový člověk by příliš mluvit neměl, ne?" přidává se další z tenistů Tommy Robredo.
Španělé přitom nebyli hlavním terčem Noahovy kritiky. Bývalý kapitán francouzského daviscupového a fedcupového týmu útočil do vlastních řad, podle něj zbrojí příliš tvrdě proti dopingu Francie. "Nejsme na stejné lodi jak naši protivníci z jiných zemí," tvrdí Yannick Noah. "Přestaňme s pokrytectvím! Nejlepší postoj je přijmout doping. A pak všichni budou mít kouzelný lektvar."
Po těchto slovech se na Noaha valí kritika ze všech stran. "Pro ignoranty je těžké pochopit boom sportu ve Španělsku. Klíčem k našemu úspěchu je tvrdá práce," reaguje šéf španělských olympioniků Alejandro Blanco. Francouzský ministr sportu a bývalý olympijský vítěz v judu David Douillet volil tvrdá slova: "Nezodpovědné! Chceme, aby dvanáctileté děti braly v kabině pilulky a pak umíraly ve čtyřiceti letech?"
"Přines důkazy nebo sklapni," vyzývá jednapadesátiletého Noana trenér fotbalistů FC Barcelona Josep Guardiola. Zdá se, že tentokrát skončila slova Yannicka Noaha "v autu".