Dánka Caroline Wozniacká v úterý podlehla Rusce Světlaně Kuzněcovové už v 1. kole. Bývalá světová jednička po zranění teprve hledá pohodu a formu. „Ale je zvyklá být na výsluní a chce se tam prokousat co nejdřív,“ říká osmačtyřicetiletý muž, který blonďatou superstar převzal v dubnu.
Jenže začali jste nešťastně, že?
Byl to náš pátý den tréninku v Monaku, hrála na body. Poslední game, stav 40:30. Přetrhla si dva vazy v kotníku a třetí si natrhla.
Jak přesně se to stalo?
Na tom kurtu je pod antukou umělá tráva. Jak se chtěla sklouznout, zasekla se o podložku. Zranila se poměrně vážně. Tou dobou jsme ještě nebyli stoprocentně domluvení. Až když měla nohu v sádře, táta Piotr na ni vybalil, jestli mě chce za trenéra. To bylo entrée! Vrátil jsem se na čtrnáct dní domů a pak jsme začali.
Co jste mohli dělat?
Opravdu primitivní věci. Hrála vsedě ze židle. Podávala z kleku. Příprava na každý trénink trvala delší dobu než samotné hraní. Takhle jsme to provozovali šest týdnů.
A sezona zatím pádila dál, že?
No jo. Já byl přichystaný na antuku, měl jsem rozbory zápasů, jak by měla hrát. To všechno jsem mohl zahodit. Sice jsme zvažovali, že by zkusila Rolland Garros, ale ještě se nemohla pořádně rozběhnout. Ona, která má pohyb jako hlavní disciplínu, se neměla o co opřít. Vrátila se na trávě a je to pro ni hukot. Postupně se zlepšuje. Ale mám pocit, že maximum vyprodukuje na betonu. Uplatní své přednosti a snad se projeví, co trénujeme a snažíme se zlepšit.
Běžkyně, jež spoustu míčů vrátí, ale postrádá úder, kterým by zakončovala výměny. Snažíte se tuhle její charakteristiku měnit?
Snažíme se najít rovnováhu. Aby se mohla opřít o své zbraně a zároveň se dostávala k věcem, ve kterých malinko ustrnula. To znamená posunout se víc do kurtu, aby holky měly míň času mezi údery. Nemůže najednou všechno zabíjet. Ale plán je, aby akorát nepřehazovala síť, aby přinutila soupeřky k chybě, aby je fyzicky unavila.
KOUŠE PORÁŽKU. Dánská tenistka Caroline Wozniacká pod vedením českého kouče Davida Kotyzy nezvládla 1. kolo Wimbledonu.
Ona je obletovaná sportovní ikona. Nepřekáží jí to v tenisu?
Je vidět, píše se o ní. Ale za šest týdnů, co jsme strávili v Monaku, jen jednou letěla do New Yorku na filmový galavečer. Jinak trénovala dvakrát denně, k tomu měla rehabilitace a kondiční tréninky. Chodila na kurzy francouzštiny, na piano. Buď spí, nebo na něčem maká. Její pracovní nasazení je vysoce profesionální. Tenis má přednost, odmítla třeba pozvání do Bílého domu.
Fotila se jen v „plavkách“ namalovaných na těle pro Sports Illustrated. Nedávno jako modelka pózovala pro Esquire. Je jiné vést globální celebritu v porovnání s Petrou Kvitovou?
Rozdíl to je, i když pro mou práci vlastně ne. Musím být nastoupený na kurtu, dokonale připravený. Na každém tréninku – dvakrát denně, šest týdnů za sebou – byli pokaždé táta, máma, pes a fyzioterapeutka.
Nosí nos nahoru, jak se říká?
Je to známá sportovní osobnost se vším všudy. Ale mě zajímá, jak reaguje a pracuje. Jede jak mašina.
Je chápavá?
Je. Velmi inteligentní holka, kterou neopijete rohlíkem. Musíte dávat bacha, co říct. Přesně, jasně, výstižně. Musíte mít jasnou vizi, dokázat ji vysvětlit a obhájit si ji.
Minulá sezona se jí nepodařila. Teď ji zastavil úraz. Dá se zapeklitá situace vzít jako výhoda? Můžete začít restart od nuly?
Tlak na okamžité výsledky je stejně. Je po zranění. Ale byla zvyklá být na výsluní a chce se tam zpátky prokousat co nejrychleji.
Rok 2014 měla Caroline znamenitý, dá se na něj navázat?
To byla doba předtím, než běžela newyorský maraton. Po něm se to zlomilo. Jsem přesvědčený, že na ní zanechal stopy a tělo jí pak malinko selhalo, což se loni projevilo. Další maraton bych jí nedoporučil.
David Kotyza
Otec Piotr, bývalý polský fotbalista, má pověst prchlivého generála. Dceru odmalička cepoval, ale nedávno řekl, že vám předá veškeré vedení. Splnil slib?
Asi už ho unavovalo všechno řídit. Faktem je, že vidí věci, kterých si zrovna nevšimnu. Zná Caroline, ví, jak se chová, co jí jde a nejde. Dává mi info, abych byl víc v obraze. Nebyl jsem zvyklý, že mi někdo vstupuje do tréninků, ale je to realita, kterou nemůžu a nehodlám měnit. Zatím to není brzda procesu.
Je na Caroline přísný?
Na kurtu mluví jasně. Nechválí. Vytýká jí, co dělá blbě. Vím, čím si teď prošla. Že není v ideální kondici a pauza je pořád znát. Snažím se nacházet plusy. Problém s tátou může být taky v tom, že od něj slyší nějakou poznámku už pomilionté. Člověk pak někdy reaguje podrážděně a neřeší tu samotnou informaci.
Jakou řečí spolu mluvíte?
Většinou polsky. No polsky – to bych si fandil. Ale snažím se. Když si připravuju tréninky, podívám se do slovníku, který jsem si koupil, trošku se učím. Oni se totiž doma baví jen polsky. Zkouším se přizpůsobit, protože při používání angličtiny vzniká určitý odstup. Vytváříme takové slovanské esperanto.
Jaké jsou vlastně pro vás návraty do Wimbledonu, kde jste se radoval ze dvou titulů?
Já je nevyhrál. To byl někdo úplně jiný. Já se jen koukal... Ale jo, prožil jsem tu nejkrásnější trenérské chvíle, nejvýraznější emoce. Wimbledon pro mě má ohromné kouzlo.
Co vám nejvíc uvízlo v paměti?
Na první Petřin titul v roce 2011 jsme zírali, byl to skoro zázrak. Ten druhý byl předloni strašně vybojovaný. Všichni jsme se o něj hrozně moc snažili. Vymýšleli jsme podpůrné věci. S vyplétačem Ríšou Šodkem jsme Petře před finále na zahradě pronajatého domu vyrobili nápis „Pojď“ z toaletního papíru. Ta rodina musí mít zásoby snad na dvacet let, já ho koupil asi tři kilometry. Tyhle prkotiny si pamatuju, samozřejmě kromě sledování zápasů. Ale co, už dělám s někým jiným.
Petru jste vedl přes sedm let - až do letošního ledna, kdy vás propustila. Už jste se od toho angažmá oprostil?
Ano. Mám jiné zaměstnání. Pracuju s typově úplně odlišnou hráčkou, v jiném zázemí, v jinak fungující rodině. Nemám tak velké pravomoci jako dřív. Teď jsem zkrátka člen týmu, tolik toho nerozhoduju. Ale vím, kde jsem, co můžu a co ne.
DĚKUJU MOC! Petra Kvitová (zády) se objímá s trenérem Davidem Kotyzou.
Stihli jste se s Petrou ve Wimbledonu potkat?
Viděli jsme se, pozdravili se. Ale nic dalšího neproběhlo.
Vycházíte dobře?
Samozřejmě. Nedovedu si ani představit, že by to mohlo být špatné. Aspoň z mé strany.
Dovedl bych si představit, že můžete být trochu uražený.
Vůbec. Já jejímu rozhodnutí rozumím. Sedm let, to je mimořádně dlouhá doba, jakou spolu trenér a hráčka na téhle úrovni stráví. Moc takových příkladů nenajdete. Spolupráce byla úspěšná, ale zkrátka už jsme si lezli trochu na nervy. Petra má určitě ještě pár let před sebou, tak chtěla oživit kariéru. Už jenom třeba tím, že uslyší stejné věci od někoho jiného. Tohle naprosto chápu. Podívejte se na Caroline s tátou: není pro ni jednoduché skousávat pořád stejné výtky od jednoho člověka, ať má pravdu, nebo ne. Fakt ten náš rozchod beru jako naprosto přirozenou věc.
Sledujete Petru po očku?
Vnímal jsem její výsledky, tady jsem na ni asi deset minut mrknul.
Leckdo ji vzhledem k dosavadnímu průběhu sezony odepisuje. Vy jste tvrdil, že jí špatné výsledky budou vadit, že se zvedne. Pořád si to myslíte?
Pořád. Propady měla vždycky. Dokázala z nich ale vyjít až na vrchol. Nevím, třeba to tady zlomí. Přál bych jí to, ale má strašně těžký los. Bude potřebovat vyprodukovat hodně dobrý výkon, protože holky, co má poblíž v pavouku, nejsou vůbec žádná ořezávátka.
