"Ale já jsem byla takhle rozhodnutá už dlouho. Cítím se být víc Američankou než Češkou," prohlásila pro MF DNES dcera slavného tenisty, která na letošním US Open obsadila senzační 19. místo.
Jessiko, v jakém jazyce se vámzdají sny?
Já si své sny moc nepamatuju. Ale myslím, že v angličtině. Beru ji jako svou první řeč. Mluvím v ní nonstop. Pomalu i s rodiči, kteří mi na to odpovídají v češtině.
I proto budete hrát za USA místo za Česko?
S českou reprezentací jsme měli dohodu, že za ni budu hrát do svých patnácti let. Pak jsem se měla rozhodnout co dál. A uvědomila jsem si, že za USA mám více možností se rozvíjet. Mohu hrát třeba Ryder Cup. Kromě toho: takřka celý rok žiju v Americe.
Nebyly v tom i nějaké neshody s českou golfovou federací?
Hodně jsem za ně hrála, měli jsme úspěchy. Když na to ale přišlo, tak v jednom z těch úspěšných roků byly federací oceněny úplně jiné hráčky než já. Dobře, v Česku hraju jen přes léto, ale stejně mě to mrzelo.
Bylo to bolestné rozhodování?
Ani ne. Celý poslední rok jsem věděla, že budu hrát za Ameriku. Jak jsem už řekla: Trávím tady skoro celý rok, za kamarády mám v podstatě jen Američany. Cítila jsem, že takhle je to správně.
Cítíte se ještě vůbec Češkou?
Ano, mám odtamtud rodinu.
Dohadovala jste se s ní, jak se rozhodnout?
Ne, šlo o moje rozhodnutí. Rodiče se mě spíš jen poptávali. Naprosto to respektovali.
Do hovoru vstupuje otec Petr Korda:
Plně to podporuju. Bylo načase. Narodila se zde, má tady kořeny.
Co kdyby rodiče řekli: Ne, budeš hrát za Česko. Jak byste se zachovala?
Respektovala bych to. Ale zároveň bych si zahrála tak jeden velký turnaj za dva roky.
Korda: To by rodiče museli spadnout z kokosu na záda. Necháváme to na ní. Kdyby mi řekla, že chce hrát za Kongo, taky jí nebudu bránit.
Dospěla jste do puberty, do roků vzdoru. Často si proti rodičům dupnete?
Někdy jo. To záleží. Když třeba někam ségra jde a já nemůžu, protože musím dělat domácí úkoly. Doma stejně zase tak dlouho nepobudu. Mám povinnosti se školou, s golfem.
Pubertální roky přinášejí názorové veletoče. Nehrozí, že vás golf přestane bavit?
Určitě ne. Taky proto, že trénuju s Lendlovými, s Ivanovou dcerou Isabelle. Jen si to představte: hrajeme jen tak jamkovku, ale ona se mnou nepromluví. Vůbec. Soustředí se, jako by to byl turnaj. Sice mě to hrozně vytáčí, ale taky žene dopředu. Isabelle je ohromně mentálně silná. A pomáhá tím i mně. Když hrajete s někým, kdo je lepší, chcete se mu vyrovnat. Kdepak, golf mě jen tak nepřestane bavit.
Jste s Isabelle Lendlovou velké kamarádky?
Určitě. Začíná se učit česky, takže s ní teď musím mluvit v tomhle jazyce. Dokonce to má svoje pravidla: když jedeme v autě na trénink, směrem tam se musíme bavit v češtině. Až když se vracíme, je dovolená i angličtina.
A pak že vám čeština nejde. Vždyť vy ji vyučujete!
Pro mě je o hodně těžší se v češtině přesně vyjádřit, kolikrát hledám slova. Dřív jsem to tak necítila, ale v posledních dvou letech to tak je. Jsem spíš Američanka.
Mluvíte o těžkostech. Řekněte, co je pro vás v golfu nejtěžší?
Celou dobu udržet koncentraci. Hlavně když máte rundy ve velkém horku. Když se hraje pomalu.
Anebo když stojí kolem hřiště kluci?
Ono jich tam tolik není. Za palmou jsou nanejvýš rodiče. (smích)
Jak bude jednou těžké přijmout, že vás třeba porazila o pět let mladší sestra?
Na to zatím ještě nemyslím. Bude to těžké, to určitě. Ale může mi to jen pomoci. Pořád mě něco bude kousat do zad a bude mě to nutit se zlepšovat. Myslím, že Nelly bude jednou lepší, než jsem já. Ona ráda pracuje, rve se.
Korda: Nemůžu úplně souhlasit s tím, co říkáš. Že bude Nelly lepší To přece nikdo neví. Za rok může přijít a řekne: Golf mě už nebaví. Co nadělám? Rozhodně se tady nepověsím na palmu.
Už jste se někdy se sestrou kvůli golfu pohádaly?
Cha, jo. Teď v létě jsem jí dělala na Karlštejně caddyho a to jsme se hádaly hodně. Nechtěla poslouchat moje rady. Pořád se vztekala, já si to nenechala líbit. Ale pak jsme přišly domů a všechno bylo v pohodě.
Vy jste dělala caddyho sestře, táta ho dělal vám při US Open. Jak je dobrý caddy důležitý pro úspěch?
Hodně. On je ten, kdo uklidňuje, povzbuzuje, čte greeny.
Korda: Občas vezme hráče do roští a dá mu tam pár facek.
To už se stalo?
Korda: Ne. Ale už se stalo, že se caddy s hráčem porafali. Někdy je dobré ukázat emoce. Když se dva lidi hádají, je vidět, že mají zájem táhnout to dopředu. Se dvěma leklými rybami je to blbé.
Jessiko, na US Open vám spolupráce s tátou pomohla k senzačnímu 19. místu. Byla to pro zdar akce zásadní věc?
Určitě. Taťka dobře čte greeny. Ví, kdy má uklidňovat.
Takže jste ho potom pochválila?
Ano, poděkovala jsem mu.
Jaká je vůbec vaše vzpomínka číslo jedna na US Open?
Když jsem přišla na první týčko a vyhlásili: Jessica Korda, Bradenton, Florida. Já se začala klepat. A první ránu jsem vzápětí hrozně podělala. Až pak se to lepšilo.
Korda: Pokud nejste na začátku nervózní, sesypete se někdy v průběhu. Když jsem hrál Australian Open, bylo mi tak zle, že jsem ani nemohl projít tunelem ke kurtu. Dal jsem si prvních pět balonů a úplně to ze mě spadlo. I Tiger Woods je nervózní. To je normální.
Na nervozitu jste koneckonců měla při US Open nárok. I kvůli zranění, se kterým jste do turnaje šla.
Ano, zranila jsem se těsně před US Open při taekwondu. Dělala jsem stojku do mostu a blbě jsem skočila. Sedla si na nohu. Nemohla jsem chodit. Používala jsem botu jako sádru, neuvěřitelně silně jsem to stahovala.
Ani to vás nakonec nezastavilo. Nabízí se otázka: Kolikátá byste skončila, kdybyste byla úplně zdravá?
Tak to neberu. Nemyslím, že to mělo velký vliv na moji výkonnost.
Tak schválně, kolikátá skončíte, až se objevíte na US Open příště? Jako Američanka? Ráda bych prošla do finálových kol. A dál? To je ve hvězdách.
Jessica Kordová
Narozena 27. února 1993 na Floridě. Nejstarší potomek bývalých tenistů Petra Kordy a Reginy Rajchrtové. I sama Jessica hrála nejdříve tenis. Největší úspěch: 19. místo na US Open. Sportují i její mladší sourozenci: sestra Nelly je slibná golfistka, bratrovi Sebastianu Petrovi jde zase tenis. |
Nejen Jessica. Na golfu září také její "lví" sestraGolfovým areálem ve floridském Naples se prohání vichr. Obvykle je tu touhle dobou přes třicet stupňů Celsia. Teď se bývalý tenista Petr Korda třese zimou a pospíchá do vyhřáté klubovny.
|
