Chytat bude na svém šestém světovém šampionátu v řadě. Ale proti zemi, v niž se narodil, se postaví vůbec poprvé.
Tomáši, nevypíše kapitán zvláštní prémie za to, že chytáte proti "svým"?
To nevím. Mně by pobavilo, kdyby věděli, že jsem se v Japonsku narodil. Já jen doufám, že nedostanu nějaké blbé góly. Ono je vždy nepříjemné, když má člověk jeden zákrok za pět deset minut. Rypi (David Rytych) se s tím proti Itálii vypořádal výborně.
Prémie za nulu by nebyly dvakrát vyšší?
Asi ne, na zápisné jsou tu z hlediska životosprávy omezené možnosti.
Jak se na ten zápas těšíte?
Moc ne. Spíš jsem přemýšlel, jestli si vezmu dva dresy nebo jen jeden, protože v Hartwall Areně je docela zima. Ještě to musím promyslet.
Nebyly narážky v kabině?
To ano. Sem tam se to dozví někdo nový, tak je z toho vyplesklej (smích).
Třeba trenér Trnavský, který se to dozvěděl v pátek.
Tak to vidíte. Jen jestli neriskuje, že mě nasadí proti nim (smích). Ale když dají kluci třeba patnáct gólů, tak bych byl překvapený, kdyby na mě letěl stejný počet střel. Myslím, že stejně vyhrajeme, i kdybych to bránu pravidelně opouštěl.
Čekal jste vůbec, že si někdy proti Japoncům zachytáte?
Já proti nim hrál před několika lety na akademickém mistrovství světa ve Švýcarsku. Musím říct, že po zápase s Itálií mám smíšené pocity z toho, jestli je dobrá cesta rozšiřovat počet týmů na mistrovství světa. Když si vezmu, že Itálie je desátá na světě a my čtvrtí, tak rozdíl šestnácti branek je prostě strašný.
Pamatujete si ještě některá japonská slovíčka?
Tak do deseti napočítat zvládnu a pak ještě klasické arigató, konničiwa, sajonara. To jsem se naučil, vždyť já se tam batolil do dvou let (smích).
A co nadávky?
To ne. Ale možná zkusím na googlu něco najít.
Kdy jste byl naposledy v Japonsku?
Asi před sedmi lety s tátou. On to pojal jako projekt, že si mě vyfotí přesně v těch úhlech, kde mě fotili jako mimino.
Máte doma odtamtud nějaké předměty?
Doma u rodičů je spousta věcí, sošky, obrazy. Já mám doma jeden z přístavu, kde je x rybářských lodí. Je takový pozitivní obraz, visí mi na stěně.
A co japonské jídlo, třeba suši?
To nemám rád. Vůbec ryby a jídlo z moře jde mimo mě. Hůlkama mi to taky nejde. Ani bych se nepouštěl do takových delikates, jako že je jedna z patnácti ryb smrtelně jedovatá (smích).
