Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

To je Tour. Tady se dějí věci. Tady už je všechno možné, říkal König

ODHODLANÝ. Leopold König před Rafalem Majkou ve třinácté etapě Tour de France. | foto: AP

18 2014
Chamrousse (Od našeho zpravodaje) - To byl ale den. Leopold König do něj vjel jako devatenáctý muž pořadí - a rázem je desátý! Při prvním alpském dojezdu Tour de France v Chamrousse sám zaútočil a cíl před ním proťali jen žlutý Ital Nibali a těsně Polák Majka. Před zraky svých rodičů se 26letý jezdec zapsal i do historie české cyklistiky.

Jste prvním Čechem v historii Tour, který tu v horské etapě dojel mezi nejlepšími třemi. Napadlo vás to?
Až teď mi to dochází. Ale... Já chtěl vyhrát. Myslím, že to bylo dnes možné. Můj sen byl vyhrát etapu, za tím jsem si šel a myslím, že jsem k tomu ani neměl daleko. Ovšem i třetí místo je skvělé. Za chvíli mi to asi dojde. Byla to super jízda. Jo, jsem moc spokojený. Třetí v etapě. A navíc mě první horský dojezd posunul do desítky celkově!

Kdyby vám ráno řekli, že večer už budete celkově desátý...
...tak toho člověka poplácám po zádech a řeknu mu, ať se probudí. Zkoumali jsme předtím pořadí a našli v něm soupeře, které je možné porazit, ale tenhle skok je ohromně velký. Jenže.... To je prostě Tour. Tady se dějí věci. Takže teď jen musíme tu desítku udržet. Nevím, jak se budu cítit dál. Můžu zítra chytit půl hodiny nebo se naopak posunout na páté místo. Tady je už vážně všechno možné. Musím se dobře vyspat a budeme bojovat dál.

Měl jste v závěru dnešní etapy v hlavě i to, že v sobotu čeká ještě těžší alpská zkouška? Nevyždímal jste se úplně do dna?
Já jel pořád své tempo. Proto jsem se nesnažil vyrazit za Nibalim. I když jsem myslel na etapové vítězství, byl jsem zároveň i realista. Měl jsem v hlavě tu sobotu a věděl jsem, že pokud se dnes člověk popraví, může pak v sobotu vypadnout z boje o celkové pořadí. Ne, nejsem teď úplně mrtvej.

DO ÚTOKU. Vincenzo Nibali uniká ve třinácté etapě Tour de France dvojici
Leopold König (v modrém) za Vincenzem Nibalim a před Rafalem Majkou ve třinácté
S LÍDREM. Český cyklista Leopold König (v modrém dresu) se držel za zády Itala

Vašim nejplatnějším týmovým kolegou byl dnes nakonec Jan Bárta, za nímž jste šlapal přes předposlední stoupání na Col de Palaquit. Jak moc vám pomohl?
Honza jel dneska úplně fantasticky. Nechápu, jak tu horu přejel. Až jsem si říkal: Oni mu asi na jižní Moravě nedávali moc najíst, takže díky tomu zhubnul a najednou se i v kopci cítil krásně. Hrozně mi pomohl. Nejen tam. I po tom předposledním kopci jsem potřeboval, aby mi někdo dovezl pití a aby mě dovezl na dobrou pozici pod poslední kopec - a Honza přesně tohle splnil.

Vy jste pak při závěrečném osmnáctikilometrovém stoupání do Chamrousse zaútočil relativně brzy, už jedenáct kilometrů pod cílem. Co vás k tomu přimělo?
Po Pinotově neúspěšném útoku jsem pozoroval, že nikdo nemá nohy, aby něco zkoušel. Nechtěl jsem jít dopředu moc brzy, jenže pak jsem si řekl, že je ta pravá chvíle. Já ten útok měl v hlavě pořád. Zkusil jsem to a jedině Majka se dokázal udržet.

Co jste si potom myslel, když vám Majka odmítal střídat?
Já se o něj nezajímal, mně byl ukradený. Jel jsem si své tempo. Věděl jsem, že mi nevystřídá, i když by mohl. Nejel úplně fér. Pak tam přiletěl Nibali a Majka na oko chvíli potáhl, jenže potom už zase ne.

Fotogalerie

Vy jste se naopak s Nibalim o tempo prostřídal.
Říkal jsem si: Musím mu potáhnout. Jednak jsem potřeboval najet nějaké vteřiny a kromě toho mě napadlo: Když mu nepotáhnu, naštve se a ujede mi. (směje se)

Nakonec vám stejně ujel. A v cílové rovince vás v souboji o druhé místo přespurtoval Majka. Naštvalo vás to?
Majka neměl spurtovat v cíli. A když už, tak měl předtím v úniku chvíli pracovat. Tohle se nedělá, to není fér. Nečekal jsem sice, že mi předtím pomůže, ale ani to, že zaútočí. No nic, je to jeho věc. Možná je šťastný, že je takhle druhý. Já bych v jeho pozici nebyl.

Přesto, tolik hvězdných jmen skončilo i tak za vámi.
To je hezký pocit, ale Tour v horách pořád teprve začíná. Já budu rád, když i další těžké dojezdy budu mezi nimi. Máme teprve třináctou etapu a tahle Tour bude ještě hodně těžká. Podobných dojezdů nás čeká spousta. Jenom doufám, že ty mé výkony budou konzistentní a nebudu mít žádný velký výkyv.

U trati vám fandily stovky českých fanoušků. Vnímal jste je?
Strašně moc mě nabíjeli. Hodně vnímám vlajky. Pokaždé, když tam byly, věděl jsem, že tam jsou Češi, a moc mi to pomáhalo. Je krásný pocit, když vidíte, jak je ta Tour baví a kolik lidí sem z Čech přicestovalo, přestože to není právě blízko. Takže jim hrozně moc děkuju.

V sobotu čeká Izoard. Vaše maminka říká, že to bude střecha pro Lea.
Tak když to maminka říká... (rozesměje se).

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze