"Těším se moc, nemůžu se dočkat," říkal před pátečním odpoledním představováním týmů. "Už zahájení má být fenomenální. A sobotní týmová časovka se bude startovat z jakéhosi mostu na moři."
Minulý týden jste si některé horské etapy projížděl v doprovodu tří týmových kolegů a bývalého španělského profesionála Cuesty. Už tehdy jste si představoval: Tady pojedu svoji první Vueltu?
Ony ty kopce byly tak těžké, že jsem na nich vůbec nepřemýšlel o tom, jaká tam bude atmosféra při závodě. Spíš jsem se snažil co nejvíc pochytit z trati. Zkusili jsme si tři etapy v Asturii, dvě andorrské v Pyrenejích - a samozřejmě potom i Angliru. Ale celá Vuelta je přetěžká. Kde nejsou horské etapy, tak jsou zvlněné. Sprinterské budou jen dvě.
O Angliru se traduje, že je nejtěžším kopcem cyklistických Grand Tours. Co si o něm myslíte vy?
Já ho mohu porovnat například s Kitzbühlerhornem, který znám ze závodu Kolem Rakouska, i ten je považovaný za jeden z nejtěžších cyklistických kopců. Na něm je také úsek mezi 22 až 25 procenty, ale jen jeden. Na Angliru je takových úseků asi šest. Navíc je oproti Kitzbühelu delší, má skoro 13 kilometrů.
Jak se vám tedy na něm trénovalo?
Chtěl jsem ho jet volněji, ale brzy jsem zjistil, že v takovém případě bych brzy zastavil a spadl z kola. Jel jsem tam i prudké pasáže s průměrnými tepy 175 za minutu a ze sedla. To jsem v životě nezažil, že bych byl tak nakloněný, abych nespadl z kola. I když jsem měl převod 34x28, vůbec to nestačilo. Na závod si musíme vzít dozadu 30 nebo 32. Předloni tam Wiggins jel na 38x32, totálně si zavařil nohy a hodně ztratil.
Na Vueltu se v podstatě chystáte od začátku července. Byla celá příprava ideální?
Myslím, že ano. Závod Kolem Polska byl pro mě koncem července hodně těžký, zvlášť jeho úvodní horské etapy. Ale myslím, že by mi Vuelta mohla sedět. Je to má první Grand Tour, nevím, co se mnou provede. Třetí týden mohu být unavený. Všechny etapy, které jsem poslední dobou vyhrál nebo dobře zajel, byly až ke konci závodů. Jenže to bylo ke konci týdenních nebo devítidenních závodů. Co nastane na Vueltě pak, je strašně těžké odhadovat.
Při závodě Kolem Polska jste zažil i jedinou větší letošní krizi, když jste ve druhé horské etapě nabral ztrátu 28 minut. Co se tehdy stalo? Jeden den blbec?
I tak se to dá říct. Já tam tehdy přijel hlavně proto, abych se připravoval na Vueltu. Předtím jsem byl v Dolomitech na vysokohorském soustředění a hned jsem jel z plného tréninku Czech Cycling Tour. Asi jsem na Polsko nedorazil úplně čerstvý. Dohodli jsme se, že si v té etapě radši vystoupím a pak zkusím nějakou jinou etapu vyhrát. V té poslední horské jsem se i cítil na vítězství, bohužel na poslední chvíli tam odskočil Riblon a odtáhl vpředu i Atapumu. Ale na druhou stranu jsem byl rád, že jsem tehdy dojel aspoň třetí, zezadu už nás sjížděla skupina.
Vaše role lídra stáje na Vueltě je jasně daná?
Je jasná. Jen uvidíme, co s tím provede hned první týden, jestli budu schopný tam být v popředí. Na Vueltě se mi líbí, že se na nic nečeká, hned druhá a třetí etapa jsou s dojezdem na kopec. Už tam se uvidí, jestli na to budu mít. Když tam nakoupím 10 minut, trochu změníme plány.
Na přelomu prvního a druhého týdne pak hrozí na jihu v Andalusii více než 40stupňová vedra. Máte z nich obavu?
Mně teplo nedělá problém. Tedy kromě závodu Kolem Kalifornie, kde bylo v poušti 50 stupňů. Spíš počítám s tím, že budu mít nejméně jeden špatný den v kopcích a ten musím zvládnout tak, abych v něm chytil co nejmenší ztrátu. Bavil jsem se s lidma, kteří už Grand Tours jeli, a ti mi říkali, že minimálně jednou za závod taková krize v kopcích přijde. Musím se naučit v tom chodit.
Na jaře, kdy jste vyhrál královskou etapu Kolem Kalifornie, jste řekl: Mohu na Vueltě bojovat i o Top 10 celkové klasifikace. Stále tomu věříte?
Pořád. Pokud budu mít dobré nohy, jsem schopný tam být. Jestliže se má forma udrží ve třetím týdnu nahoře, tak proč ne? Potvrdil jsem si to v červnu i při závodě Dauphiné, kde jsem se držel kolem 8. místa a cítil jsem se velice dobře. Tam jsem věřil, že to 8. místo ještě vylepším. Jenže přišla nemoc a já musel odstoupit. Na Dauphiné přitom jeli ti největší favorité Tour v top formě. Vuelta není o nic horší závod.
