Takže jste se svojí derniérou spokojený?
Jo jo, přesně tak. Odboxoval jsem, co jsem chtěl a prohrál jenom na body. Samozřejmě by bylo krásné, kdybych vyhrál, ale soupeř byl lepší, s tím se nedalo nic dělat.
Před zápasem jste říkal, že vám první kolo hodně napoví. Co jste během úvodních tří minut poznal?
Že to nebude nic hrozného. Dá se říct, že mě první kolo uklidnilo. V různých internetových diskusích jsem si přečetl, jak dostanu do huby, jak mě Quillin semele a podobně. Člověka to přece jen nahlodá, ale první kolo mě fakt uklidnilo. Věřil jsem si, ale musím se o tom přesvědčit sám. A začátek mi dal za pravdu.
Obával jste se, že Quillin má bombu v ruce. Měl ji?
Měl, ale nebylo to tak strašné, už jsem zažil horší ranaře.
S pokračujícími koly jste stupňoval tlak. Kolik chybělo k tomu, abyste zápas zvrátil ve svůj prospěch?
Chyběl nějaký úder, kterým bych ho pořádně trefil. On jich ode mne moc nedostával, bylo tam něco na břicho... Jenže já si to musel hlídat, nesměl jsem riskovat, on je fakt dobrý. A taky jsem věděl, že prohra na body je vlastně moje výhra. Chtěl jsem se rozloučit se ctí, a to se, myslím, povedlo. Nakonec mi to řekl i Quillin, když jsme se před chvílí v hotelu společně fotili. Chválil mě, že mám ohromnou výdrž.
Kdy jste poznal, že tohoto soupeře asi neporazíte?
Těžko říct, ale nejspíš až ke konci. Doufal jsem asi do osmého kola, ale v devátém už jsem měl jasno, že to bude dobré, když to bude jen prohra na body.
Jakých jste se po zápase dočkal reakcí?
Jen příznivých, hodně místních lidí mi říkalo, že to bylo oukej. Snad se jim můj box líbil.
Diváci ve vyprodané hale pro deset tisíc diváků na Qullina ke konci duelu bučeli. Vnímal jste to?
Jo, čekali, že to ukončí mnohem dřív. Jenže on byl taky opatrný. Říkal, že k zápasu přistupoval s velkým respektem.
Je vaše rozhodnutí uzavřít kariéru definitivní?
Ano. Balík peněz mi už asi nikdo nenabídne, maximálně nastoupím třeba při nějaké exhibici. Budu se muset začít ohánět, i když to z velké části zase bude kolem boxu.
