Vůbec jste se nešetřil, že?
Nebyl to lehký závod. Krátký, ale dost nástupů, prudké zatáčky. Po jednom spurtu jsem se už viděl mezi talíři a sklenicemi ve VIP stanu.
Po roce doma se vracíte do prvodivizní stáje. Cítíte zadostiučinění?
Každý, kdo jezdí na kole, se chce jednou dostat do velkého týmu. Těší mě, že o mě mají stále zájem. Na druhou stranu vím, že mě čeká mnohem těžší práce než minule v Belgii, v Domu. Tam byli specialisté a já měl svoji pozici vrchaře jistou. Tady je vyrovnanější a silnější tým, bude obtížnější se prosadit, získat svoje místo.
Dvouletá smlouva znamená důvěru a přináší jistotu.
První rok bývá vždycky složitější, potřebujete se rozkoukat a mít klid. Pak můžete něco dokázat.
Jaké čekáte úkoly?
Zatím jsem jen podepsal smlouvu s šéfem Godefrootem. Až v září se sejdu se sportovním ředitelem Kummerem, abychom doladili vzájemné představy a program. Moje hlavní přání je jet znovu Tour de France.
Spekulovalo se o návratu Ullricha z Bianchi. Je to reálné?
Nemyslím. Tým je plný, zůstávají lídři Vinokurov, Botero a Zabel, se mnou přichází třeba „klasik“ Ivanov z Fassy Bortolo. Odejít má sedm lidí, mezi nimi i Hondo a Julich.
Jak si polepšíte finančně?
Mám šanci vyhrát víc na cenách. Pro mě je to věc sportovní prestiže.
Stejně jako Armstrong letos vypouštíte mistrovství světa. Ztrácí lesk?
To ani náhodou, s duhovým trikotem máte vystaráno do konce života, tomu se nic nevyrovná. Ale nemám jisté místo a s naším týmem jedeme do Austrálie. Nezvládlo by se to.
Odpočal jste si v českém druhodivizním týmu e'D system/ZVVZ?
Ani ne. Všichni ode mě něco čekali. Měl jsem nervy, abych nezklamal.
Sílu jste ukázal na Závodu míru...
V českých očích znamená tenhle závod pořád hodně. I přes těžký vývoj jsme jako tým dokázali odvést perfektní práci a já ji v královské etapě za všechny dotáhl do konce.
Zatím nikdo z elitních českých cyklistů nemá na příští sezonu smlouvu. ONCE možná skončí úplně.
Toho bych se nebál. Španělsko je velmoc a kvalitní tým s šéfem Sanzem padnout nenechá. Navíc, když končí také iBanesto. Najdou jiného.
Vládne v cyklistice stále nejistota?
Musíte pořád ukazovat výkonnost. Za zásluhy vám nic nedají, ale česká cyklistika už má jméno.
Kdo vás může následovat?
Neznám tolik kluků, snad někdo z mladších z hradeckého Remerxu, tady to má úroveň. Ale doma závodí šedesát lidí možná padesát kilometrů. Venku se třese na startu dvě stě chlapů a mydlí to celých dvě stě kilometrů. Kdo to pochopí a zvládne, prosadí se.