"Musím znovu najít psychickou jiskru," přiznala sedmadvacetiletá Ruska po čtvrtém místě na halovém mistrovství v Dauhá.
Na porážky nebyla zvyklá, své disciplíně dominuje víc než pět let. Jenže v Kataru se zopakoval stejný kolaps jako osm měsíců předtím na mistrovství světa v Berlíně.
Tam sedmadvacetinásobná světová rekordmanka nedala ani základní výšku, přitom jen pár dnů poté na zklamání odpověděla novým světovým rekordem.
"Po Berlíně jsem nezpytovala svědomí, Bůh mi ale dal druhou šanci," citovala ji agentura Reuters před bitvou o tituly pod střechou. Jenže ona ji v Dauhá neuchopila.
Stejně jako shazovala laťky, shodila najednou i výhody svého postavení. Už nedostane žádné výjimky, zní z Ruska.
"Stejně jako ostatní se bude muset na vrcholné akce kvalifikovat během ruského šampionátu," řekl šéftrenér ruských atletů Valentin Maslakov pro agenturu All-Sport.
Divoké karty pro mistrovství Evropy 2010 v Barceloně dostali od ruské federace jen mistři z Berlína: výškař Rybakov a chodci Kaniskinová, Borčin a Kirďapkin.
Pokud bude Isinbajevová chtít na Evropě startovat, formu musí potvrdit v národní kvalifikaci v Saransku v polovině června.
Jenže zatím není jisté, jestli se dvojnásobná olympijská šampionka bude o účast ucházet. Možná si dám rok pauzu, připustila s "bramborovou" medailí z Dauhá.
"Abyste vítězili, musíte mít čerstvou hlavu," říkala ruská tyčkařka. "Já ji mám asi unavenou. Promluvím si o tom všem s Vitalijem (Petrovem, jejím trenérem), tohle léto možná vynechám."
Problém prý není ve fyzičce. "Děje si prostě něco zvláštního, přes co se nedokážu přenést," krčila rameny. "Pokaždé cítím tlak, že musím být nejlepší, musím vozit medaile a nesmím zklamat fanoušky, Rusy, sebe samu. A já takto nechci pokračovat a dál ztrácet tvář."