Členka Xpower Profi Teamu ale přijala ještě jednu výzvu a v polovině dubna se zúčastní závodů na Kamčatce. "Uskuteční se tam sprint a stíhací závod. Takže teď po lehkém odpočinku budu do té doby ještě nějak lehce trénovat," říká jilemnická biatlonistka, členka SKP Jablonec, která už ale po nabitém březnu může hodnotit sezonu.
Jaký pro vás byl letošní ročník?
Jsem spokojená, oproti loňsku jsem se posunula v běžecké části. Stále je co zlepšovat, pořád nedokážu vydržet až do cíle v nasazeném tempu a na posledním okruhu mi většinou dojdou síly. Po střelecké stránce to ale moc dobré nebylo. Lepší umístění jsem si vždy prostřílela, takže do budoucna vím, na čem zapracovat.
Vrcholem sezony bylo mistrovství světa. Úvodní sprint jste rozjela skvěle, ale nakonec z toho bylo 25. místo. Stejně tomu bylo v závodě s hromadným startem. Který z nich vás pak mrzel víc?
Asi oba stejně. V závodě s hromadným startem došlo na začátku ke kolizi, ale ta mě neovlivnila, protože se mi podařilo tomu vyhnout. Problém byl, že jsem nedokázala prodat to, co umím z tréninku. Lepší umístění jsem nechala na střelnici a trestném kole.
Přitom právě před hromadným startem vás prý trenér nabádal, abyste na poslední položku nespěchala.
Je to tak. Přesně to mi při nástřelu před závodem vtloukal do hlavy. Ale při závodě jsem si na to vůbec nevzpomněla… Už když jsem na tu poslední položku přijížděla, cítila jsem, že toho mám dost. Ale že to dopadne tak špatně, to jsem nečekala. Vůbec nevím, co jsem tam dělala za chyby, asi to byla kombinace psychiky a vyčerpání.
Také vytrvalostní závod vypadal zpočátku nadějně. Je to většinou právě ta poslední položka, která vás trápí?
Je to zvláštní, ale vždycky jsem byla silnější právě v těch posledních položkách. Na tomhle mistrovství světa tomu bylo naopak, hodně jsem v závěru kazila. Do nové sezony se budeme snažit na tomhle problému zapracovat. Asi přizveme ke spolupráci sportovního psychologa.
Jak hodnotíte své vystoupení na mistrovství světa s odstupem?
Závod od závodu jsem se zlepšovala, takže jsem celkem spokojená. Ale chybí mi aspoň jedno umístění v první desítce… Mrzí to o to víc, že k tomu bylo vždycky strašně blízko.
Mezi ženami dominovaly Magdalena Neunerová, Darja Domračevová a Tora Bergerová. Jaké jsou? Jaká atmosféra panuje v tak velkém ženském kolektivu?
Všechny tyhle tři závodnice patří do absolutní světové špičky! Patří k nejrychlejším ve startovním poli a všechny tři i působí velmi sympaticky. Nejen ony, ale i ostatní závodnice jsou velmi přátelské. Nevím o nikom, kdo by nezapadl do kolektivu. S žádnou z biatlonistek sice nemám bližší vztah, ale když můžu, popovídám si s kýmkoliv.
Po mistrovství světa jste si příliš neodpočinuli, protože byl hned na programu poslední závod Světového poháru. Jak takovou zátěž snáší tělo závodnic?
Bylo to velmi náročné. V posledním závodě na mistrovství světa jsem si dost hrábla a před posledním kolem Světového poháru jsem se z toho nestihla dostat. V Rusku to mimo jednoho závodu, toho posledního, bylo velké trápení.
Co plánujete po sezoně?
Teď mě ještě čekají jedny závody na Kamčatce, kde se 13. a 14. dubna uskuteční sprint a stíhací závod. Takže teď po lehkém odpočinku budu do té doby ještě nějak lehce trénovat. Co budu dělat potom ještě nevím. Buď pojedu na týden do lázní a potom na prodloužený víkend s přítelem, třeba do Paříže, nebo poletíme někam k moři.
